Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jiný člověk Václav Koubek

5. 11. 2009 20:11:59
„ ... a pokud by jste někdy měli pocit, že to na vás v životě všechno padá, uvědomte si, že jediný zákon, který tady na naší zemi odjakživa platí, je jaro, léto, podzim, zima. To ostatní je nepodstatné.“
Václav KoubekVáclav KoubekAlena Šustrová

Těmito slovy tenkrát končil svoje vystoupení vedle Klicperova divadla v Hradci Králové člověk, který se mi v jistém smyslu stal nejen vzorem, ale i učitelem, přítelem a kamarádem, nebo jak se jinak říká, mým guru. Je mi víc než jasné, že charakterizovat tohoto muže nebude vůbec lehké, ale dlouho jsem neváhal. Bude mi vlastně ctí, popsat ve své práci osobu, jakou je Václav Koubek, celoživotní umělec na volné noze, který se tak trochu liší od nás všech, „obyčejných“ lidí.


Osobně jsem se s Václavem seznámil, až po několika návštěvách jeho koncertů a autorských čtení po celé republice, v jeho soukromém vesnickém hudebním klubu v jihočeských Chotěmicích. Na toto kouzelné místo, o kterém se určitě ještě nejednou zmíním, zve Václav všechny posluchače jeho písní a povídek přímo při koncertě.

Já tam dorazil se svými přáteli v polovině srpna, před třemi lety. Poté co jsem prošel branou, spatřil jsem písničkáře kopajícího uprostřed velkého dvora jakousi jámu krumpáčem. Došel jsem k němu za účelem pozdravu, ale on mou pravici nepřijal s odůvodněním, že by to pro mě nemuselo být příjemné, jelikož zrovna opravuje ucpanou žumpu. S úsměvem nás tedy pozval do svého statku. To jsem ale ještě nevěděl, co pro mě toto místo bude do budoucna znamenat a jak rád se sem budu vracet.

Nyní popíši tento klub, jelikož neodmyslitelně patří k osobě, kterou v této práci charakterizuji. Soukromý vesnický hudební klub Václava Koubka, jak se toto zařízení oficiálně nazývá, se rozprostírá na velkém pozemku na okraji obce, nedaleko Jindřichova Hradce. Hned za branou se po levé straně nachází obytný dům, ve kterém Václav Koubek přes léto žije. Na tento dům jsou napojeny tři stodoly. V první stodole je hospoda, ve druhé, jak sám Vašek říká, pro velký zájem udělal hospodu druhou a ve třetí stodole je hospoda třetí, spolu s koncertním „sálem“. Ve všech těchto stodolách lze po ukončení provozu složit hlavu ke spánku, ale jelikož je většinou provoz od pátka do neděle nepřetržitý, nachází se za stodolami velká louka, na které lze rozbít svůj stan. Po celé léto jsou na tomto místě provozovány koncerty a vystoupení různých písničkářů a kapel všech možných hudebních žánrů. Tak jsem se s Václavem během mých návštěv tohoto klubu a návštěv jeho koncertů osobně seznámil.


Václav Koubek je všestranný umělec, který před nedávnem oslavil padesátku. Jeho hlavní činností je hudba, lépe řečeno písničkaření. Po celý rok vystupuje se svou harmonikou, občas se saxofonistou Jiřím Jeřábkem nebo irskou kapelou The Hogs, po festivalech a klubech po celé republice. Jeho písně jsou více či méně výpověďí o jeho životě, jeho smýšlení a náhledu na svět okolo nás. V jeho písních lze nalézt všechno, na co si jen můžeme vzpomenout: lásku, zradu, přátelství, marnost, štěstí, hru, depresi, optimismus, erotiku, práci, kouzlo, opilost, a tak bych tu mohl vypočítávat dál a dál. Musím zde jmenovat alespoň jedno dílo, a to píseň Zákoutí, která nepopsatelným stylem zachycuje vztah otce a syna. Za zmínku stojí i Vaškův zpěvní projev, který je nádherný i přesto a nebo právě proto, že je falešný a šišlavý. Každopádně nenapodobitelný a nezaměnitelný. Vašek vydal již osm alb a na příští rok se připravuje album deváté. Nutno dodat, že si veškerou hudbu i texty skládá až na jisté vyjímky sám. Zajímavostí je též skutečnost, že Vašek Koubek nezná noty.

ZÁKOUTÍ
Jsou místa která stávaj se ti
věčným blouzněním
staví tě na špičky
a dělají tě vším
ta místa která před spaním
tě pálí na spáncích
a já teď kráčím
v nočních ulicích

Když zuješ se bosý jdeš
po prázdným dláždění
slyšíš ty co tudy šli
a teď už spí
když jí z domu utíkal
tak bylo mi jen o pár víc
dneska tě hledám
v nočních ulicích

Když přízraky a strach noci
tě berou po pažím
a ty zas cítíš ze skladišť
ten pálící se dým
míjíš zákoutí
kdes míval kdysi svoji skrýš
Teď úzko mi je
v nočních ulicích

Potkáš kostel který se ti
v dětství velký zdál
a teď v bílém sídlišti
jak v pěsti zůstal sám
nejradši bys ho pohladil
a schoval pod svůj cíp
Zima mi je táto
v nočních ulicích

O krok zpátky
za tebou dětství kráčí
proč nepřiznáš si
že mu závidíš
nesmíš nechat utéct
tuhle šanci
se svým synem
dům svůj obejít

Další činností tohoto umělce je filmaření a herectví. Václav je autorem čtyř filmů, natočených v devadesátých letech. On sám hrál v několika desítkách filmů a pohádek. Namátkou jmenuji Šakalí léta, Co chytneš v žitě, nebo pohádku Čert ví proč. Není mu však cizá ani role režiséra, či scénáristy.

I na divadelních prknech se Václav cítí jako doma. Za svůj život prošel jako host několika divadly, včetně divadel loutkových, a to jako herec, scénárista, dramaturg, režisér, nebo autor hudby. Na tomto místě musím zmínit herecké vystoupení Vaška v Národním divadle v Praze ve hře Zvony, ve které hrál harmonikáře.

V neposlední řadě je potřeba ukázat Václava Koubka jako spisovatele. Vlastním nákladem vydal čtyři knihy a jeden zpěvník. Mezi nejznámější knihy patří Hospodské, vesnické a karí povídky. V současnosti pracuje Václav na obsáhlejším díle, kterým je román s názvem Pobřeží kocoviny.

Jako cestovatel si Václav zamiloval pro většinu z nás exotickou Indii, do které se občas na vlastní pěst vrací, aby tam nacházel duševní klid a rovnováhu, ale hlavně inspiraci ke svým dalším písním. Příběhy z této země si můžeme přečíst v již zmíněných Karí povídkách.

Na závěr musím vyzvednout Vaška jako neúnavného provozovatele a organizátora různých divadelních a hudebních akcí. Každé léto je organizátorem divadelních prázdnin pro děti na zámku Červená lhota. Vedle svého hudebního vesnického klubu dlouhou dobu provozoval písničkářský klub Nová síň v Praze ve Voršilské ulici, kde se každý večer konalo hudební vystoupení méně či více známého písničkáře, autorská čtení nebo vernisáže obrazů a fotografií.


V mých očích je Václav Koubek člověk, který se v jistou chvíli zastavil a vzepřel davu, který se šílenou rychlostí řítí kupředu, za dosažením těch největších úspěchů a mamonu, a to za každou cenu. Před tímto světem utíká do Chotěmic, do svého klubu, ve kterém sobě i ostatním poskytuje, jak sám říká, svobodný stát, kde stojí čas a kde člověk mezi jihočeskými rybníky a kopci může alespoň chvilku žít v souladu s přírodou, hudbou, literaturou, poezií a přátelstvím.

Vašek je na druhou stranu velmi vzdělaný muž a neustále se jistým směrem samovzdělává. Zároveň je člověkem zvídavým, který rád strčí nos tam, kde to ještě nezná. Před nedávnem například odešel se svým přítelem pastorem na týden do kláštera mezi mnichy, aby vlastně poznal, za jakým účelem tam tito lidé v našich očích „strádají“, ať už lásku k ženám, pro které má Václav velkou slabost, nebo alkohol či jiné světské požitky.

Nejraději mám ale na Václavovi to, jak dokáže o celém svém smýšlení a zážitcích vyprávět, jak dokáže jedinci i davu sdělit, jak on to vidí a jak by jsme mohli, nebo možná měli, žít. A někteří z nás se v jeho vyprávění a písničkách hledáme a nacházíme, což nám v těžkých chvílích našeho života neuvěřitelně pomáhá.


Samostatný odstaveček věnuji humoru, kterým Václav oplývá. Mezi zádumčivými písněmi, při kterých se mnohým lesknou oči, vypráví Vašek příběhy, kterými naše oči opět usuší a naopak neskutečně milým a lidským humorem rozzáří naše úsměvy a polechtá naše bránice. Zároveň v nás vzbudí ohromnou zvědavost a zájem se dovědět, co je na zrovna odvyprávěném příběhu fakt a co fikce, to si ale Václav nechává tajuplně pro sebe. Více se o jeho humoru nebudu rozepisovat, jelikož je nepopsatelný. Kdo nezažil, nepochopí.


Mě osobně celý život tohoto člověka, kterého zde popisuji, inspiruje ke zpomalení rytmu života, k odpočinku a rozjímání, ale na druhou stranu k vytváření něčeho více duchovního a plnohodnotného. Inspiruje mě k přátelství, vnímavosti, rozhledu a vzdělávání. V neposlední řadě k lásce k přírodě.


Pokud někdy budete mít chuť prožít něco kouzelného, takřka nadpozemského, vydejte se o prázdninách do soukromého vesnického hudebního klubu Václava Koubka, nebo alespoň na jeden z jeho koncertů, stojí to za to.


Já byl v Chotěmicích i letos. Opět jsme s Václavem prodiskutovali mnoho záležitostí, opět jsme si zazpívali, popili jsme. Naplánovali jsme další rok a další setkání Když jsem smutný opouštěl s přítelkyní bránu klubu, přišel se s námi Václav rozloučit a ještě než jsme nasedli do auta, řekl mi:


.... až se ti Ríšo bude zdát život stereotypní, černobílý, zkrátka nesnesitelný, zkus třeba jenom změnit cestu do práce, jdi oklikou. Uvidíš nová místa, potkáš nové stromy, nové vody, nové lidi a v těch lidech najdeš nové příběhy, nové zážitky, nové charaktery, vše bude veselejší a barevnější, nashledanou ...“



(Fotografie použita s laskavým svolením autorky Aleny Šustrové - www.alenasustrova.cz)


Autor: Richard Horák | čtvrtek 5.11.2009 20:11 | karma článku: 23.54 | přečteno: 3370x

Další články blogera

Richard Horák

Od toulavých řek (fotoblog)

Série toulavých fotografií od potoků, říček, řek, jejich pramenů, vodopádů, mostů. Od studánek, rybníků, jezer a přehrad. Fotografie z cest k nim, od nich, mezi nimi...

25.2.2017 v 20:11 | Karma článku: 29.75 | Přečteno: 1369 | Diskuse

Richard Horák

Má železniční potulka

Jel jsem jedenácti vlaky. Jedenáct tras. Desetkrát jsem přesedal. Mám čtrnáctkrát štípnutou jízdenku ...

23.4.2016 v 20:11 | Karma článku: 24.55 | Přečteno: 775 | Diskuse

Richard Horák

A takovej to mohl bejt hezkej den ...

Další z mnoha pikantních mini povídek, které lze zažít zpoza, popřípadě před knihkupeckým pultem ...

17.10.2015 v 20:11 | Karma článku: 18.83 | Přečteno: 569 | Diskuse

Richard Horák

Dvě básně cudné

Ačkoliv vznikly tyto dvě básně v časovém rozmezí čtyř měsíců, obé začínají oslovením ... trochu mě to udivuje.

25.8.2015 v 20:32 | Karma článku: 17.24 | Přečteno: 502 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Limes: Nebezpečí na římské hranici

Limes Romanus, fascinující starověký systém opevnění, jenž chránil římské impérium před nájezdy barbarů. Ochranný val, který byl po Velké čínské zdi, největší stavbou vytvořenou lidskou rukou.

23.6.2017 v 10:00 | Karma článku: 9.67 | Přečteno: 320 |

Karel Sýkora

Garbage – The World Is Not Enough

"The World Is Not Enough" is the theme song from the eponymous 1999 James Bond film, performed by American-Scottish alternative rock group Garbage.

23.6.2017 v 6:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 |

Aleš Pawlus

Neboj.

Nemůžu nenapsat pár slov o tom, co se mi nedávno stalo. A stalo se mi to velmi fajn, neboli fajně..

22.6.2017 v 18:31 | Karma článku: 18.28 | Přečteno: 356 | Diskuse

Jiří Turner

Snový svět Františka Skály

Nevíte, jak se dostat do kouzelného, snového a pohádkového světa? Není to těžké, stačí v Praze nasednout na metro „A“ dojet na stanici Malostranská a hned po výstupu zahnout vpravo ke vchodu do Valdštejnské jízdárny.

22.6.2017 v 12:14 | Karma článku: 7.64 | Přečteno: 175 | Diskuse

Karel Sýkora

Moudrý citát XCVII.

Milada Horáková byla česká politička, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu.

22.6.2017 v 9:12 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 94 |
Počet článků 336 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1558


Byl: mladý, voják, hospodský, vnuk, koordinátor, Hamburčan, kuchař, číšník, záškolák, trhač švestek, maturant, vyskladňovač brojlerů, prodavač, ...

Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, rocker, utopista, Sklípkan, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...

Chce být: rytíř, ...

 

Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.


 

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.