Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Podzim, zima, lásky čas (fotoblog)

Po dlouhé odmlce přicházím s fotografiemi, které jsem pořídil právě během tohoto dlouhého odmlčeného období. A mezi nimi, v textu, se vy(o)mlouvám ...

Část první - krátká, ještě podzimní

Ordinace v nádražní budově. S novým obvoďákem na sebe hledíme a vymýšlíme, jak z toho ven. Prý beznadějný případ. Sestřička se ptá, zda kouřím. Po krátkém uvážení přiznávám. (Jestli se zeptá na chlast - nepřiznám.) Doktor spílá něco o mé hmotnosti. Vytahuji babičku a geny, ať mě nechaj bejt. "Dýchejte zhluboka ... teď nedýchejte."

Už týden totiž na všechno kašlu.

Během toho, co lékař pumpuje balónkem vzduch do pásku omotaném kolem mé potetované paže, vybavuji si svou zatím poslední cestu vlakem.
'Nechtělo se mi sedět, a tak jsem chodil uličkou sem a zase tam. Zhruba v polovině cesty jsem na jedno z mnoha zamlžených oken namaloval srdce. Krásné! A tak jsem nakreslil druhé, třetí, čtvrté, páté, až jsem pomaloval všechna okna v celé uličce. Lidi z kupé zvědavě vystrkovali hlavy.'
Ale já nechci svému lékaři radit - tak si jen v duchu říkám: Láska, to je nemoc zlá.
"Tlak v pořádku."

 
Pasáž druhá - předzimní, jednoduchá

... věnováno mé milé obyčejnosti.

Obecně vzato - čistě lidově, je práce (namátkou) prodavačky párků v rohlíku, práce popeláře, řidiče vozu městské hromadné dopravy zajíždějícího až kamsi na periferii města, práce navečerní uklizečky, kadeřnice, zámečníka, pokladní, natěrače, práce toho posledního pingla s motýlkem u krku, a kuchaře v páté cenové, zahradníka v městském parku, práce zelinářky ze stánku na náměstí, (a samozřejmě mnohých dalších) mnohem prospěšnější, než práce jednoho úspěšného chlápka z kanceláře v prvním patře.

Takový můj osobní paradox ...

jako kůl v plotě
stojím si
ve středu, v pátek
i o sobotě

 
Díl třetí - mrazivý, v zádech

Celý levý okraj cesty za Černou, tam, co se jde k trati, lemovaly desítky, možná stovky prázdných, malých, popraskaných, pruhovaných šnečích ulit. Vůbec nevím, co to má znamenat.
Snad nemohli dospat jara, jako my, a nedočkavě se probudili o něco dřív, než měli. Tak si to letošní zima usmyslela.
Nedočkavě se, jako my, jako já, zamilovali o něco dřív, než je již po celá staletí ve světe zavedeno, nastaveno, zaběhnuto.
Máchův Máj daleko.
Dnes jde vše jinak.
Spěšně. Rychle.
Jako my ...
Nezastavujeme, nebrzdíme.
Podzim, zima, lásky čas ...
Není čas.

A tak jsem si ve své láskyplné post-zimní depresi sepsal krátký verš:

Ve sněhu jsem našel včelku,
celá zmrzlá, mrtvá byla.
Kdyby pospala si - ještě chvilku,
života by nepozbyla.

Ve sněhu jsem našel vosu,
celá zmrzlá,

"klepe kosu".

Jako my. Jako já.

Mráz
běhá mi po zádech

když slyším tvůj
nádech
výdech
nádech

... ve všech
možných "pádech".

 
Pasáž čtvrtá - Vlčí důl (Potkal jsem chlápka)

Potkal jsem dnes chlápka.

Hned poté, co jsem na parkovišti za naším domem vystoupil z vyhřátého auta a zamířil ke svému vyhřátému příbytku, potkal jsem špinavého, zarostlého chlápka. Ten chlápek v rohu toho parkoviště nakládal svůj velký rezatý dvoukolák dřevem, které tam den před tím vyházeli z jednoho starého domu před rekonstrukcí.

Nejprve jsem si ho nevšímal. Jenže ten chlápek, když jsem kolem něj procházel, zvedl hlavu a nahlas mě pozdravil: "Dobrý den." Jeho pozdrav byl silný a hlasitý, byl plný štěstí a radosti, byl tak moc pozitivní, až jsem se zastavil a na toho chlápka se podíval: Ve svém špinavém obličeji měl pusu od ucha k uchu, chechtavě vykulený zrak, uši i obočí se smály na celé okolí.
Ten špinavý optimistický sanktus, který se skrz své štěstí celý třásl, měl pravděpodobně radost z toho tepla, které do svého holobytu dnes večer doveze. Z toho, jakou radost bude mít i jeho špinavá holka, až připraví na zátop. Z toho, že spolu tu prodlouženou zimu přeci jen porazí.

Chviličku jsem ho pozoroval, jak špagátem přidělává trámy k dvoukoláku, aby ani tříska nepřišla nazmar ... pak jsme spolu prošli průjezdem a každý jsme zamířili svou vlastní cestou. On se svým pokladem a neskonalou radostí, a já se svým pocitem, že jsem tak obyčejnou, ale upřímnou radost snad nikdy neměl.

Je to zlý.
Vedle Staré Dámy, hlavního nádraží v Ústí nad Orlicí, zrušili bufet. A poslední automat ve staré čekárně žere desetikačky.
Na návsi v nedalekých Kerharticích udělali ze Smíšeného zboží ... Fitcentrum. Babky upovídalky se tedy schází před tělocvičnou.
Zeptal jsem se jich:
- "Děvčata, kde je ta Jednota? Potřebuji se před cestou posilnit, vždy jsem si tu kupoval výborné rohlíky a kousek turisťáku."
- "Kdepak mladíku, tady jsou už jen bicepsy, tricepsy a kdovíjaké další cepsy."
- "Dámy, není to tuhé k jídlu?"

Uctivě jsem se poklonil k pozdravu, tak jak se na venkově sluší a patří, žíznivý a hladový jsem vyrazil k Vlčímu dolu.

Tak to jsem nečekal,
že zatřeseš mou zemí,
že mě vejpůl přerazíš.

To jsem nečekal,
že když tě políbím,
tak přijdu o rty.

Tak to jsem nečekal,
že když tě obejmu,
vrátím se bezruký.

To jsem nečekal,
že ztratím korunu,
i království.

(Lisopea - Bezruký; text - arabský básník Nizár Kabbání; zhudebnila, pozměnila - Lucie Nosová)

 
Z Vlčího dolu - pašijová / velikonoční

Během poslední papežské volby jsem obdržel od Boha znamení. Ostatní mi samozřejmě tvrdí, že jde o náhodu, že to žádné znamení není. "Prostě sis ten přímej přenos na počítači zapnul těsně před tím, než z toho komína začal stoupat bílý kouř. Nic víc."

Ale já si do toho kecat nenechám.

Jako důkaz své víry (kterou jsem si alibisticky trochu omezil - ale o tom jindy) vkládám fotografii pořízenou o Velikonocích, nedaleko Vlčího dolu, na Křížové cestě nad městem Ústí nad Orlicí, skrz malý otvor ve dveřích dvanácté kapličky, tedy dvanáctého zastavení ...

 
Pasáž pátá - poslední

Řekli mi, že se z té ženské zblázním.
Tak jsem je opravil: "Já se zblázním bez ní."

A večer mi řekli to samé, o chlastu.
Ta zima už je fakt dlouhá. Fakt jo.

Autor: Richard Horák | neděle 7.4.2013 20:11 | karma článku: 21,51 | přečteno: 833x
  • Další články autora

Richard Horák

Do boje proti dezinformacím se zbraní - kalkulačkou!

Na jisté sociální síti se před můj zrak dostala dezinformace ohledně elektronických plateb kartou. Tato lež mě tak pobavila, že jsem vytáhl kalkulačku a začal počítat. Pojďte počítat se mnou - do hospody!

25.11.2023 v 20:22 | Karma: 21,67 | Přečteno: 1227x | Diskuse| Ekonomika

Richard Horák

Na český Grand Canyon kolem celé republiky (fotoblog)

Jako každý rok, i vloni jsem si koupil sedmidenní letní jízdenku na železnici a vyrazil na cesty bez cíle, kam dojedu, tam dojedu. Nehlídám dny, nehlídám čas, žádné plány, žádné kufry, jen co mám u sebe...

12.2.2022 v 11:58 | Karma: 29,52 | Přečteno: 802x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Hřbitov starých vlaků (fotoblog)

aneb Když jdou vlaky spát - navždy. Téměř 30 fotografií z místa, kde vlaky čekají na své sešrotování. Tak trochu nostalgie, urbex, opuštěná místa, ale i zakázané ovoce...

8.1.2022 v 20:21 | Karma: 29,45 | Přečteno: 985x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Můj nový kurz chlastání (lekce 1)

Úvodem se chci omluvit a hlavně čtenáře upozornit na to, že článek popisující skutečnou událost obsahuje nemálo vulgárních výrazů. Vzhledem k vážnosti situace je nechci zaměňovat lehčími synonymy.

4.12.2021 v 20:22 | Karma: 23,96 | Přečteno: 961x | Diskuse| Věda

Richard Horák

"Já nemám rád knihy." Tak jo...

"Tak zbytečnou věc, jako jsou knihy, nemám rád." Povídal jeden mladík slečně, když šli ze školy kolem mého antikvariátu. A já pro něj mám vzkaz:

18.9.2021 v 20:21 | Karma: 24,64 | Přečteno: 693x | Diskuse| Ostatní

Richard Horák

Ten blázinec už není nouzový, je normální?

Já jsem přizpůsobivej moula. Já se přizpůsobím všemu. Mně se, vážení, líbilo i na vojně. No a co? Proto mě taky vůbec nezajímá politika, já se vždycky nějak přizpůsobím. A proto ji taky obyčejně neřeším. Jenže teď...

11.4.2021 v 20:21 | Karma: 26,05 | Přečteno: 693x | Diskuse| Politika

Richard Horák

Stal se zázrak! Kupte si noviny...

aneb mé PF 2021 mým čtenářům. Začíná Nový rok, vracíme se zpátky do všedního života, do práce, před námi dalších 365 dní všedního koloběhu. Co s tím? Nic. Však někdy stačí jen čekat na autobus...

3.1.2021 v 20:20 | Karma: 21,75 | Přečteno: 694x | Diskuse| Ostatní

Richard Horák

Covid je válka, a válka není fér...

Krátké prohlášení knihkupce, antikváře, především k férovým protivirovým opatřením, které v neděli vstoupily v platnost.

28.12.2020 v 20:20 | Karma: 40,75 | Přečteno: 4654x | Diskuse| Politika

Richard Horák

Jak jsme vraceli sto let ztracenou třídní knihu

FOTOBLOG - Jsem antikvariátník, knihkupec, říkají mi knihovník. A jako takový jsem mezi vykoupenými knihami objevil přes sto let starou třídní knihu. Že ji nezpeněžím, ale vrátím tam, kde vznikla, byla jasná volba...

11.7.2020 v 20:20 | Karma: 35,99 | Přečteno: 1238x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Má fotbalová kariéra

aneb "A co je to ten ofsajd?" Krátká, snad trochu humorná povídka o tom, když se někdo dostane tam, kde nemá co dělat. V tomto případě do fotbalového klubu. S nepatrně politickým epilogem...

12.1.2020 v 8:11 | Karma: 12,54 | Přečteno: 326x | Diskuse| Poezie a próza

Richard Horák

Za duchy do Sudet (fotoblog)

Je to na tobě, můj milý čtenáři, kolik duchů na následujících fotografiích uvidíš. Může to být pouze jeden, a nebo celá desítka. Záleží na tvém přání, které je nutno podpořit kouskem fantazie...

12.5.2018 v 20:11 | Karma: 14,96 | Přečteno: 695x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Od toulavých řek (fotoblog)

Série toulavých fotografií od potoků, říček, řek, jejich pramenů, vodopádů, mostů. Od studánek, rybníků, jezer a přehrad. Fotografie z cest k nim, od nich, mezi nimi...

25.2.2017 v 20:11 | Karma: 31,26 | Přečteno: 1580x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Má železniční potulka

Jel jsem jedenácti vlaky. Jedenáct tras. Desetkrát jsem přesedal. Mám čtrnáctkrát štípnutou jízdenku ...

23.4.2016 v 20:11 | Karma: 26,30 | Přečteno: 906x | Diskuse| Cestování

Richard Horák

A takovej to mohl bejt hezkej den ...

Další z mnoha pikantních mini povídek, které lze zažít zpoza, popřípadě před knihkupeckým pultem ...

17.10.2015 v 20:11 | Karma: 21,61 | Přečteno: 723x | Diskuse| Společnost

Richard Horák

Dvě básně cudné

Ačkoliv vznikly tyto dvě básně v časovém rozmezí čtyř měsíců, obé začínají oslovením ... trochu mě to udivuje.

25.8.2015 v 20:32 | Karma: 18,39 | Přečteno: 547x | Diskuse| Poezie a próza

Richard Horák

Iva Bittová v Neratově (fotoreport)

aneb "Zabili, zabili, chlapa z Koločavy". Deset fotografií z květnového koncertu Ivy Bittové v kouzelném Neratovském kostele.

8.8.2015 v 20:21 | Karma: 22,44 | Přečteno: 1012x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Kronika hocha a dívky od Bobří řeky

aneb "Ze Sluneční zátoky do Františkových lázní". I přesto, že se autor článku považuje za "foglarovce", rád by se předem omluvil ostatním "foglarovcům", jejichž idyly se obsah textu jakkoliv dotkne.

1.8.2015 v 20:26 | Karma: 17,55 | Přečteno: 859x | Diskuse| Cestování

Richard Horák

Povídky knihkupecké - tři plus tři

Tři a tři povídky prodavače z malého pultového knihkupectví, které sídlí v hale hlavního nádraží. Potřetí. Chtěl tomu osud, že titulek čtyřech z nich obsahuje jméno: Horák, Franta a Venca, Petr, Fjodor Michajlovič...

14.4.2015 v 20:32 | Karma: 14,89 | Přečteno: 228x | Diskuse| Společnost

Richard Horák

Za pět dvanáct (fotoblog)

aneb V Čechách. Říkal jsem si: "Máš takového materiálu, že by si mohl udělat fotoblogů pět. Pojď, sedni si, a udělej alespoň jeden." Tady je.

31.1.2015 v 20:11 | Karma: 23,14 | Přečteno: 1184x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Nesmělí (malá "milostná" poezie)

Jednohubky - mé krátké básně, neskládám, nepíši, protože to neumím. Ten verš mě zkrátka v tu chvíli napadne. Sám.

1.11.2014 v 20:11 | Karma: 14,13 | Přečteno: 605x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 347
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1600x
Byl: mladý, voják, hospodský, vnuk, koordinátor, Hamburčan, kuchař, číšník, záškolák, trhač švestek, maturant, vyskladňovač brojlerů, prodavač, ...

Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, antikvář, rocker, utopista, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...

Chce být: rytíř, ...

 

Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.