Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jednohubky knihkupecké - poprvé

19. 07. 2014 20:32:59
Tři povídkové "jednohubky", tak, jak se staly v jednom knihkupectví, na jednom českém nádraží ...

Úvod (s omluvou)

Můj dosavadní profesní život by se dal rozdělit do dvou částí. První fáze trvala zhruba deset let a týkala se pohostinství. Druhá fáze, přesně osmiletá, spočívala v kancelářské činnosti - při kamionové dopravě. Obě etapy skončily bez větších výraznějších úspěchů.
Možná právě proto, protože spíše než o úspěch usiluji o vlastní radost, spokojenost a pocit naplnění, započal jsem svou třetí fázi jako knihkupec, chcete li - prodavač, ve znovu otevřeném tradičním knihkupectví Mozaika, které již přes padesát let neodmyslitelně patří k hale hlavního nádraží v našem městě. A právě z tohoto místa jsem se vám rozhodl přinést první tři Jednohubky, jak své miniaturní povídky rád nazývám ...
Závěrem úvodu bych se chtěl ještě omluvit všem lidem, kteří si v následujících povídkách zahráli role hlavních hrdinů. Já jsem si je sem zkrátka unesl, chcete li - ukradl. Nejedná se totiž o situace smyšlené, nýbrž faktické, a proto nemusí být podobnost osob v povídkách s někým na tomto světě vůbec náhodná.
Přeji vám hezké počtení ...


"Dýler"

- "Mám pro vás několik knih k prodeji." Řekl pán, který přišel k pultíku.
- "Podíváme se na to, naskládejte mi to sem, prosím." Odpovídám a čekám, až dealer vyndá knihy na pult.
- "Jéé, vy máte ještě Šunkafleky!" Říkám a dodávám: "To je už léta má oblíbená kniha, mám ji stále na stolku, abych do ní mohl nahlížet - a to je poklona, protože takových knih moc není. To je od místního autora pana Košaře."
- "Já jsem Košař."
Stojím, mlčím, čumím. Takhle jsem si ho představoval?
- "Košař." Podává mi pravici pan Košař.
- "Richard." Přijímá pravici Horák.
Pan Košař loví v tašce:
- "Ve stínu platanu - to je pokračování Šunkaflek, tu vám, Richarde, milerád věnuji."


Nešťastník

Zrovna když jsem se začal bát, že se mi před pultem vystřídala už celá paleta barev, zkrátka všechny odstíny lidských nálad, rozpoložení, povah a osudů, když jsem se začal bát, že už mě nikdo nepřekvapí, objevil se mi tu zákazník nešťastný.
Že je to nešťastník, to jsem zjistil až z jeho slov. Nejprve mě překvapilo, jaké tituly po mně žádá, jaké knihy si prohlíží. Osobně mi ta "srdíčková" literatura moc neříká, ale sloužil jsem a knihy dle mladíkova přání nabízel.
Když začal listovat prvními stránkami svazku s názvem "Když láska schází", kde příběh začíná rozchodem dvou lidí, zvedl hlavu a povídá: "Ano, to je přesně o nás."
Už jsem si byl jistý, že knihu koupí. Ale on ji zavřel, že si ještě přečte, co o knize říká anotace na její zadní straně. Četl, četl, najednou ji velmi rychlým pohybem téměř odhodil na pult, řekl: "Ona si na konci najde milence. To ne! To by mi ještě více ublížilo." A rychle odešel.
Ten mladík mi utkvěl v paměti. Došlo mi, že jsem na takového zákazníka nebyl vůbec připravený. Až půl hodiny po jeho odchodu mě napadlo, jakou knihu jsem mu měl nabídnout - Povídky Olivera Buriana! To je přesně kniha, kterou ten nešťastník potřeboval, která by mu pomohla.
Jestli ho někdo potkáte, pošlete ho za mnou ... já mu ji daruji.


Přišli

Přišel známej:
- "Ríšo, potřebuju si odskočit, pak do bankomatu, pro pití a pro cigára, můžu si ten bágl nechat tady u tebe, abych se s tím nemusel tahat?"
- No jasně."

Pak přišel pán:
- "Pane, vy tu máte ten počítač, představte si, mně naskočila na celou obrazovku hláška od České policie, že musím nějakou částku zaplatit, jinak nebudu moct na internet."
- "Podívejte (otočil jsem k němu obrazovku), tady je nástroj "bod obnovení", a tím se toho viru lehce zbavíte."

A potom přišla paní:
- "Pane, já jsem zaspala a moje skupina mi odjela vlakem. A já teď nevím, kam mám jet, ale když ten název obce uvidím, tak já si vzpomenu."

(Zdravím vás z našeho knihkupectví, z úschovny zavazadel, z počítačové poradny, a z informací, ve kterých doteď hledáme obec, o které nevíme, jak se jmenuje, ale paní si možná vzpomene.)


Na závěr

Předpokládal jsem správně, že mě v knihkupectví Mozaika čekají hezké "příběhy".

Přišel tam jeden den navečer kluk, že vydal sbírku svých básní, zda bychom ji tam mohli prodávat.
Jasně, hned jsem si od něj jednu koupil ... ukázka:

Přání (Tomáš Jireček)

Autor: Richard Horák | sobota 19.7.2014 20:32 | karma článku: 16.25 | přečteno: 467x

Další články blogera

Richard Horák

Od toulavých řek (fotoblog)

Série toulavých fotografií od potoků, říček, řek, jejich pramenů, vodopádů, mostů. Od studánek, rybníků, jezer a přehrad. Fotografie z cest k nim, od nich, mezi nimi...

25.2.2017 v 20:11 | Karma článku: 30.51 | Přečteno: 1396 | Diskuse

Richard Horák

Má železniční potulka

Jel jsem jedenácti vlaky. Jedenáct tras. Desetkrát jsem přesedal. Mám čtrnáctkrát štípnutou jízdenku ...

23.4.2016 v 20:11 | Karma článku: 24.71 | Přečteno: 785 | Diskuse

Richard Horák

A takovej to mohl bejt hezkej den ...

Další z mnoha pikantních mini povídek, které lze zažít zpoza, popřípadě před knihkupeckým pultem ...

17.10.2015 v 20:11 | Karma článku: 19.46 | Přečteno: 582 | Diskuse

Richard Horák

Dvě básně cudné

Ačkoliv vznikly tyto dvě básně v časovém rozmezí čtyř měsíců, obé začínají oslovením ... trochu mě to udivuje.

25.8.2015 v 20:32 | Karma článku: 17.48 | Přečteno: 512 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Irena Maura Aghová

Společnost: O kráse, moudrosti a lásce

Když se dnes díváme na náš svět, myslíme si, že je nebezpečný, ohrožují nás všelijaké nástrahy nemocí a lidských náruživostí, chtěli bychom žít v pokoji a přiměřeném prostředí, abychom pociťovali harmonii a ne strach a úzkost.

18.8.2017 v 14:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 6 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak jsem změnil zubaře

"Jejda, tady nám něco vypadlo," zahlásila paní zubařka, když jsem se položil do zubařského křesla a za protáhlého Áááááá jsem otevřel pusu dokořán. A to byl začátek konce...

18.8.2017 v 9:46 | Karma článku: 21.48 | Přečteno: 784 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Návštěva (povídka)

Tento příběh musel nutně uchopit nejlepší ze spisovatelů, proto jsem nelitoval času a námahy. Téma tak obrovské, jako návštěva bytosti z vesmíru nesnese povrchní zpracování.

18.8.2017 v 9:30 | Karma článku: 7.51 | Přečteno: 116 | Diskuse

Bohdan Koverdynský

Americký sen (113)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Duch nepříznivých časů a náměty pro Dostojevského. Javorová Vyhlídka, 25. ledna 2014.

17.8.2017 v 19:38 | Karma článku: 8.01 | Přečteno: 248 | Diskuse

Jan Tomášek

Blues oprýskané cedule

Zase takový příběh, kde se nic neděje... Co se také může stát převratného při čekání na jednom nádraží na zpožděný vlak...

17.8.2017 v 15:36 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 163 | Diskuse
Počet článků 336 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1560


Byl: mladý, voják, hospodský, vnuk, koordinátor, Hamburčan, kuchař, číšník, záškolák, trhač švestek, maturant, vyskladňovač brojlerů, prodavač, ...

Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, rocker, utopista, Sklípkan, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...

Chce být: rytíř, ...

 

Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.


 

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.