Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Cesty do nikam (fotoblog)

Rád bych tomuto fotoblogu věnoval přívlastek "sněhový", ale jaká zima - takové snímky, takový fotoblog - sněhuprostý. Buďte vítáni ...

Babička mi kdysi říkala, že "čím víc je před zimou na zahradě krtinců, tím mírnější bude zima". Letos jsem se jí tedy zeptal, jak to bude, když jsou krtince i v zimě. Řekla: "Ryje-li krtek v lednu, sníh bude i v květnu."
Máme se na co těšit.

Svůj dnešní vícetématický fotoblog, ve kterém se na vás těší třicet fotografií, plus několik dalších rafinovaně skrytých obrázků, včetně několika videí, též skrytých, začnu na stejném místě jako jsem začal fotoblog minulý - z rondelů hradu Kunětická hora:

 
Když ráno vyrazím ven, do přírody, celý den mám potom hubu od ucha k uchu. A je úplně jedno, že v autě bylo od neděle rozsvícené světlo a proto jsem ráno nenastartoval, stejně tam byl zákaz hvězdu. Nerozhodí mě ani víčko od objektivu, které skončilo pod jezem v Nemošicích. Ani mé poslední kalhotové ramínko, které jsem po návratu rozšlápl, když ... ale to je jedno, zůstaňme na následujících fotografiích ještě v barvách podzimních.

"Pane ať jsi stéblo trávy,
nebo obyčejný list,
prosím dej ať aspoň trochu,
umím ve tvých vzkazech číst.
Prosím dej ať řeči stromů,
aspoň trochu rozumím,
ať vědí, že se učím,
a že nic neumím ..."

 
Cestou z kaňonu Doubravy na nádraží do Chotěboře, míjel jsem starý zpustlý mlýn. Na jednom ze zabedněných oken byl připíchnutý vystřižený nápis z novin ...

... ale teď už pojďme k Doubravě, k jejímu nádhernému, divokému, drsnému toku mezi obcí Bílek a městem Chotěboř. Vzal jsem to po proudu, proti proudu naučné stezky.

"Dej ať zlomím svoji pýchu,
dej mi hledat pokoru,
když se trápím zbytečnostmi,
ať pohlédnu nahoru.
Ať mi stačí dohlédnout na obzor,
který jsi mi dal,
ať se smířím se vším,
co jsi mi kdy vzal ..."

 
To jsou ty Silvestry, ty oslavy, a taky ranní toulky, to vystavování se nepříznivým povětrnostním podmínkám! A tak se stalo, že tento fotoblog tvořím v leže. Odnesly to průdušnice. Marlbora se suší v krabičce a já jsem vyrazil do lékárny:

Vůbec poprvé jsem navštívil značkovou lékárnu "Dr. Max". Zaujala mě tam cedule nad přepážkou s nápisem: VOLNÝ PRODEJ, a pod tímto volným prodejem bylo napsáno: ODBORNÉ PORADENSTVÍ.
Přišla slečna a povídá:

- "Dobrý den. Co si přejete?"
- "Dobrý den. Nejprve bych potřeboval odborně poradit, poté si něco volně koupit."

Slečna se poprvé uchychtla, tak jsem pokračoval:

- "Požádal bych vás o něco na průdušky."
- "Pro dítě?" Zeptala se slečna, což mě trochu zaskočilo, ale ona to poznala a tak dodala: "Pro dospělého?"
- "Ne! Jenom pro mě." Procitl jsem.

Slečna se uchychtla (trochu víc) podruhé, tak jsem pokračoval:

- "Něco účinného, cenově dostupného, eventuelně chutného, zítra večer musím být fit". O tom, že jsem zítra večer pozván na jednu bájnou vesnickou zábavku, jsem se jí nesvěřil.

Když se opět dochychotala, řekla:

- "Už zítra? ... Doporučila bych vám roztok Ambrobene. Brát budete vždy 4ml, třikrát denně, a je potřeba to pořádně zapít."
- "Ano, budu, 4ml, třikrát denně, zítra večer to pořádně zapiji." Práskl jsem se ...

A jestli se ta slečna ještě nepřestala smát, směje se (mi) tam doteď.

 
(A proč tato povídka? Následující tři fotografie jsem pořizoval s vodou v botách.)

 
Byl jsem chvíli smutný. U výkladů knihkupectví, které tento týden po 55 letech zmizelo z našeho nádraží, jsem strávil část života. Ať už jako dítě, student, voják, pracující, zkrátka - když byl vlak mým pravidelným společníkem. I v poslední době jsem tam postával hodně často, při dohlížení na piáno (o tom jindy), při čekání na "vlak z Hradce". Je to knihkupectví, kde jsem si koupil nejen spoustu knih, které jinde neměli, ale i několik nosičů hudby, které nebyly k sehnání - například své první CD Psích Vojáků s názvem Brutální lyrika, tuším někdy v roce 1995. Konec tohoto obchodu je v mých očích symbol toho, kam se naše společnost nadále ubírá ...

P.S. Těm několika doposud zůstavším krámkům, které mají v naší nádražní hale již svou historii (prodej perníku, kiosek vedle Siriusu, tabák U Danihelků, a bufet na třetím perónu), přeji ať se udrží!

 
Na začátku tohoto roku jsem poprvé v životě platil kartou, platební kartou. Ano, bylo to v hospodě - stalo se, že má žížeň byla větší než můj hotový obnos v portmonce.
Měl jsem při tom premiérovém placení několik strachů, například z black outu při zadávání PIN, či jsem přemýšlel, jak mám dát obsluze trinkgeld. Nakonec jsem to pojal stejně jako s penězi - přišla servírka, vyřkla cifru, a já jí podal kartu se slovy: "To je dobrý."

Ne, takhle to nefunguje.

Když se zastavíte, a o krok se (k předešlé fotografii) vrátíte, uvidíte na ní (při pozornějším pohledu) mě. Ano, jedná se o zrcadlový autoportrét. Pravda, zrcadlo je trochu ubrečené, ale když na něj kliknete ...

 
Navečer, na rohu, v okně posilovny jsem zahlédl chlápka, jak jde. Šel na místě, svižně, směrem a pohledem do bílé zdi. Šel na páse. Když jsem vyšel zpoza toho rohu, viděl jsem nad komínem, který stojí na druhém konci naší ulice, nádherně zbarvená, zajímavě tvarovaná mračna, která dávala tušit, že tam někde pod nimi právě zapadá slunce. Vzpomněl jsem si na toho chlápka, co jde, kouká do zdi a netuší, co je za tou zdí. Nevím jak rychle šel, jak dlouho šel a jak daleko na tom páse došel. Vím jen, že kdyby šel po zemi, a je celkem jedno jakým směrem, došel by na místo, kde by ten nádherný západ slunce měl jako na dlani.

***

Následující fotografie nejsou z večera, nýbrž z rána. Těsně před úsvitem vystoupal jsem na Podhůru, na rozhlednu Bára II (346 m.n.m.), odkud jsem fotografie pořídil. Dovolte mi pohrát si na tomto místě s čísly ...

K druhé fotografii z následujících: Králický Sněžník (1424 m.n.m.), vpředu Kostel svatého Jiří na kopci s názvem Tři Bubny. Vzdálenost Králického Sněžníku od Báry II je vzdušnou čarou 83 km. Vzdálenost Kostela svatého Jiří od Báry je necelých 6km. (Fotografii lze rozkliknout do většího formátu.)

K třetí fotografii z následujících: Nejbližší komín - Transporta Chrudim - vzdušnou čarou 5 km, vzdálenější komín - bývalá elektrárna Pardubice - 13 km, nejvzdálenější a nejvyšší vrcholek - Sněžka (1602 m.n.m.) - vzdušnou čarou 92 km.
K čtvrté fotografii z následujících: Mořeplavec.

 
A teď už vstupte do liduprázdna, vykročte na cesty, které nikam nevedou, nikam nemíří.
Cesty do nikam ...

"A dej mi sílu snášet pokorně,
co změnit nemám sil,
odvahu abych to nač stačím,
na tomhle světě pozměnil.
A také prostý rozum,
který vždycky správně rozezná,
co se změnit nedá,
a co se změnit dá."

(Hana a Petr Ulrychovi - Modlitba)

 
... a pak jsem míjel na břehu stojícího chlápka. Házel kachnám, rybám.
Otočil se na mě a říká:

- "Kam jdete? Tam nechoďte, tam už nic není."
- "Chcete říct, že tahle cesta nikam nevede?"
- "Ne, nevede."
- "Takovou cestu přesně hledám, děkuju."

Když jsem se kolem něj za několik minut vracel zpět, otočil se na mě a řekl:

- "No, vždyť jsem vám to říkal ..."

No jo, říkal mi to.

 
Autory textu psaným kurzívou, jak je již uvedeno:
Sourozenci Ulrychovi - Modlitba

Autor: Richard Horák | sobota 11.1.2014 20:21 | karma článku: 36,29 | přečteno: 4173x
  • Další články autora

Richard Horák

Do boje proti dezinformacím se zbraní - kalkulačkou!

Na jisté sociální síti se před můj zrak dostala dezinformace ohledně elektronických plateb kartou. Tato lež mě tak pobavila, že jsem vytáhl kalkulačku a začal počítat. Pojďte počítat se mnou - do hospody!

25.11.2023 v 20:22 | Karma: 21,67 | Přečteno: 1227x | Diskuse| Ekonomika

Richard Horák

Na český Grand Canyon kolem celé republiky (fotoblog)

Jako každý rok, i vloni jsem si koupil sedmidenní letní jízdenku na železnici a vyrazil na cesty bez cíle, kam dojedu, tam dojedu. Nehlídám dny, nehlídám čas, žádné plány, žádné kufry, jen co mám u sebe...

12.2.2022 v 11:58 | Karma: 29,52 | Přečteno: 802x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Hřbitov starých vlaků (fotoblog)

aneb Když jdou vlaky spát - navždy. Téměř 30 fotografií z místa, kde vlaky čekají na své sešrotování. Tak trochu nostalgie, urbex, opuštěná místa, ale i zakázané ovoce...

8.1.2022 v 20:21 | Karma: 29,45 | Přečteno: 985x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Můj nový kurz chlastání (lekce 1)

Úvodem se chci omluvit a hlavně čtenáře upozornit na to, že článek popisující skutečnou událost obsahuje nemálo vulgárních výrazů. Vzhledem k vážnosti situace je nechci zaměňovat lehčími synonymy.

4.12.2021 v 20:22 | Karma: 23,96 | Přečteno: 961x | Diskuse| Věda

Richard Horák

"Já nemám rád knihy." Tak jo...

"Tak zbytečnou věc, jako jsou knihy, nemám rád." Povídal jeden mladík slečně, když šli ze školy kolem mého antikvariátu. A já pro něj mám vzkaz:

18.9.2021 v 20:21 | Karma: 24,64 | Přečteno: 693x | Diskuse| Ostatní

Richard Horák

Ten blázinec už není nouzový, je normální?

Já jsem přizpůsobivej moula. Já se přizpůsobím všemu. Mně se, vážení, líbilo i na vojně. No a co? Proto mě taky vůbec nezajímá politika, já se vždycky nějak přizpůsobím. A proto ji taky obyčejně neřeším. Jenže teď...

11.4.2021 v 20:21 | Karma: 26,05 | Přečteno: 693x | Diskuse| Politika

Richard Horák

Stal se zázrak! Kupte si noviny...

aneb mé PF 2021 mým čtenářům. Začíná Nový rok, vracíme se zpátky do všedního života, do práce, před námi dalších 365 dní všedního koloběhu. Co s tím? Nic. Však někdy stačí jen čekat na autobus...

3.1.2021 v 20:20 | Karma: 21,75 | Přečteno: 694x | Diskuse| Ostatní

Richard Horák

Covid je válka, a válka není fér...

Krátké prohlášení knihkupce, antikváře, především k férovým protivirovým opatřením, které v neděli vstoupily v platnost.

28.12.2020 v 20:20 | Karma: 40,75 | Přečteno: 4654x | Diskuse| Politika

Richard Horák

Jak jsme vraceli sto let ztracenou třídní knihu

FOTOBLOG - Jsem antikvariátník, knihkupec, říkají mi knihovník. A jako takový jsem mezi vykoupenými knihami objevil přes sto let starou třídní knihu. Že ji nezpeněžím, ale vrátím tam, kde vznikla, byla jasná volba...

11.7.2020 v 20:20 | Karma: 35,99 | Přečteno: 1238x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Má fotbalová kariéra

aneb "A co je to ten ofsajd?" Krátká, snad trochu humorná povídka o tom, když se někdo dostane tam, kde nemá co dělat. V tomto případě do fotbalového klubu. S nepatrně politickým epilogem...

12.1.2020 v 8:11 | Karma: 12,54 | Přečteno: 326x | Diskuse| Poezie a próza

Richard Horák

Za duchy do Sudet (fotoblog)

Je to na tobě, můj milý čtenáři, kolik duchů na následujících fotografiích uvidíš. Může to být pouze jeden, a nebo celá desítka. Záleží na tvém přání, které je nutno podpořit kouskem fantazie...

12.5.2018 v 20:11 | Karma: 14,96 | Přečteno: 695x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Od toulavých řek (fotoblog)

Série toulavých fotografií od potoků, říček, řek, jejich pramenů, vodopádů, mostů. Od studánek, rybníků, jezer a přehrad. Fotografie z cest k nim, od nich, mezi nimi...

25.2.2017 v 20:11 | Karma: 31,26 | Přečteno: 1580x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Má železniční potulka

Jel jsem jedenácti vlaky. Jedenáct tras. Desetkrát jsem přesedal. Mám čtrnáctkrát štípnutou jízdenku ...

23.4.2016 v 20:11 | Karma: 26,30 | Přečteno: 906x | Diskuse| Cestování

Richard Horák

A takovej to mohl bejt hezkej den ...

Další z mnoha pikantních mini povídek, které lze zažít zpoza, popřípadě před knihkupeckým pultem ...

17.10.2015 v 20:11 | Karma: 21,61 | Přečteno: 723x | Diskuse| Společnost

Richard Horák

Dvě básně cudné

Ačkoliv vznikly tyto dvě básně v časovém rozmezí čtyř měsíců, obé začínají oslovením ... trochu mě to udivuje.

25.8.2015 v 20:32 | Karma: 18,39 | Přečteno: 547x | Diskuse| Poezie a próza

Richard Horák

Iva Bittová v Neratově (fotoreport)

aneb "Zabili, zabili, chlapa z Koločavy". Deset fotografií z květnového koncertu Ivy Bittové v kouzelném Neratovském kostele.

8.8.2015 v 20:21 | Karma: 22,44 | Přečteno: 1012x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Kronika hocha a dívky od Bobří řeky

aneb "Ze Sluneční zátoky do Františkových lázní". I přesto, že se autor článku považuje za "foglarovce", rád by se předem omluvil ostatním "foglarovcům", jejichž idyly se obsah textu jakkoliv dotkne.

1.8.2015 v 20:26 | Karma: 17,55 | Přečteno: 859x | Diskuse| Cestování

Richard Horák

Povídky knihkupecké - tři plus tři

Tři a tři povídky prodavače z malého pultového knihkupectví, které sídlí v hale hlavního nádraží. Potřetí. Chtěl tomu osud, že titulek čtyřech z nich obsahuje jméno: Horák, Franta a Venca, Petr, Fjodor Michajlovič...

14.4.2015 v 20:32 | Karma: 14,89 | Přečteno: 228x | Diskuse| Společnost

Richard Horák

Za pět dvanáct (fotoblog)

aneb V Čechách. Říkal jsem si: "Máš takového materiálu, že by si mohl udělat fotoblogů pět. Pojď, sedni si, a udělej alespoň jeden." Tady je.

31.1.2015 v 20:11 | Karma: 23,14 | Přečteno: 1184x | Diskuse| Fotoblogy

Richard Horák

Nesmělí (malá "milostná" poezie)

Jednohubky - mé krátké básně, neskládám, nepíši, protože to neumím. Ten verš mě zkrátka v tu chvíli napadne. Sám.

1.11.2014 v 20:11 | Karma: 14,13 | Přečteno: 605x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 347
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1600x
Byl: mladý, voják, hospodský, vnuk, koordinátor, Hamburčan, kuchař, číšník, záškolák, trhač švestek, maturant, vyskladňovač brojlerů, prodavač, ...

Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, antikvář, rocker, utopista, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...

Chce být: rytíř, ...

 

Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.