Vírou řeky Doubravy (fotoblog)

1. 03. 2014 20:21:59
Série fotografií, které jsem pořídil během své potulky v nádherně divokém údolí řeky Doubravy mezi obcí Bílek a městem Chotěboř ...

Zařídili to moji rodiče, kteří Michala Tučného moc rádi a často poslouchali, že i já (už od dítěte) znám jeho písně lépe, než vlastní boty. A taky proto, protože jsem se v nich (v těch písních, i v těch botech) několikrát našel - například: "Ó, ládylí, ještě mám fůru času, mám fůru času, a tak spím v obilí, a zdá se mi sen plný dívek ..." No a tak dále.
Do úvodu svého nového fotoblogu použiji část textu z písně o ránu. Takovou, kterou si vduchu, někdy i nahlas zpívám, když stojím na skalním ostrohu nad Lovětínskou roklí a pozoruji, jak se Ronov nad Doubravou, Žleby, Čáslav, a spousta dalších obcí na hranici středočeského a východočeského kraje probouzí do nového dne. Já se ...

... koukám, jak celá země vstává
a připadám si, jak ztracený syn,
já ten obraz dál v srdci přechovávám,
nežli noc na celý kraj položí svůj stín.
To jsem já - tvůj znovu nalezený syn.

1 (bez filtru; F4,5-30s)


Je únor, šest hodin ráno, ještě tma, do úsvitu zbývá hodina. Má to své kouzlo. Stojím na Lichnici a jsem přesvědčený o tom, že jsem tady sám. Tedy, abych byl přesný, jsme přesvědčeni, s tou dívkou o které jsem "snil v obilí", že jsme tady sami. Pozoruji Doubravu z vrchu, když se zpoza hradeb objeví chlápek, rozespalej, ještě zabalenej ve spacáku.
"Jsme ho vzbudili", říká dívka z obilí. Přikyvuji a docela tomu tulákovi závidím. "Otužilej chlapík", říkám si. Mně by určitě byla zima, a taky bych se tu sám v noci asi trošku bál.
Nadešel čas úsvitu, tulák už byl taky na nádvoří, a ptá se nás, zda víme v kolik vychází slunce. Odpovídám, že vím, sděluji mu časový údaj a ukazuji mu rukou směr, kde by se mělo objevit. Též mu ale sděluji, že se východ slunce s největší pravděpodobností konat nebude, poněvadž je pod mrakem. Měl jsem pravdu.
Dnes mě mrzí, že jsem se s tím mladým tulákem nepustil do širší řeči, dost věcí by mě totiž zajímalo - odkud a kam jde, jaký má spacák, jak často a kde všude takto nocuje, a plno dalších věcí. Nevím, proč jsem se nezeptal, určitě by mi to rád pověděl, ale já prostě někdy málo mluvím.
A někdy naopak moc ...

2 (bez filtru; F4,5-30s)

Informace pro čtenáře.

Dovolte mi býti pod tímto informačním sdělením ještě chviličku fotograficky technickým: Rád bych přítomné (nejen) fotografy upozornil, že se po najetí kurzorem na fotografii neobjeví pouze její pořadové číslo v tomto článku, nýbrž v závorce za tímto pořadovým číslem i hodnota clony a expozičního času, kterým byla fotografie pořízena. U všech fotografií, pokud není uvedeno jinak, jsem použil šedý neutrální filtr ND8. Konec technického hlášení, začínám být poetický ...

Vodu mám rád, v jakémkoliv skupenství, v jakékoliv formě. Proto - ještě než dojdu do údolí k divoké řece Doubravě, zastavím se na Chrudimce tam, kde se kupí, aby mohla odpočatá pokračovat pod hrází ve své cestě dál. Tam, kde se v létě vydávám v plavbu se svým Santa Bedřichem. Přehrada Seč je momentálně z velké části vypuštěná, a to způsobilo, že se na jejích březích, včetně břehu ostrova pod skalním ostrohem s hradem Oheb, utvořila krásná duha, chcete li prstenec:

3 (bez filtru; F7,1-1/50s)


Fotografie, na kterých jsem já sám, tedy autoportréty, ve svých článkách většinou rafinovaně skrývám, a nebo je publikuji až na samém závěru blogu. Dnes udělám vyjímku a vystavím se hned u vstupu do Vírů údolí Doubravy, jako pozvání ...

K obrázku bych rád napsal, že to nebylo úplně jednoduché - takto sám sebe zachytit. Fotoaparát Nikon D90, který mám dlouhodobě zapůjčený od svého bratra (tímto mu velice děkuji), má v nastavení maximální možnou délku samospouště 20 vteřin. Přeběhnout od fotoaparátu a vylézt na vyhlédnuté místo bylo časově "ofousové". Zmáčkl jsem spoušť a během své uřícené cesty jsem počítal: "Jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet ..." Doběhl jsem přesně a ještě jsem se stihl postavit tak, aby to vypadalo, že si tam v klídku postávám už několik minut a kochám se místní krajinou. Ve skutečnosti ale ... ale to už čtenář ví.
Čtenáři, pojď se mnou ...

4 - já (bez filtru; F6,3-1/8s)


"Vírou řeky Doubravy"

Symbolickou branou do údolí Doubravy je kamenný most - železniční nadjezd za obcí Bílek.

5 (F16-2,5s)

6 (F11-3s)

7 (F18-8s)

8 (F29-15s)

9 (F32-20s)

10 (F32-25s)

11 (F32-25s)

12 (F14-3s)


Následující čtyři snímky nevznikly ani v údolí Doubravy, ani v den mé toulky údolím Doubravy. Ale klidně to tak mohlo být, kdybych se nevěnoval jenom vodě. Námětů na detail, chcete li - na makro, tam bylo víc než dost. Fotografie vznikaly postupně, každá v jiný den, na mých odpoledních procházkách za město. Bylo by mi jich líto, kdyby měly zůstat v mém "archlívu", zavřené v pomyslném virtuálním šupleti - proto na chvíli přeruším cestu Vírou Doubravy tam, kde jsem ji ten den přerušil skutečně, abych si snědl housku, a vložím čtyři snímky více či méně jarních detailů.

1. Milenci - 2. Sova - 3. Ze života hmyzu - 4. Vrba jíva

13 (bez filtru; F10-1/40s)

14 - (bez filtru; F13-1/15s)

15 - (bez filtru; F10-1/100s)

16 - (bez filtru; F9-1/50s)


Ze zimní fototoulky:
Šel kolem mě starej pán, vedl kolo, vlas řídký, stříbrný, v ústech poslední zbytek zubů, nos jak jahodu, zastavil se u mě, podíval se na stativ s fotoaparátem a říká: "Co to tady fotíte?" Odpovím: "Ještě nevím, asi přírodu." On na to: "To musíte přijet v létě, to tady všude kolem leží takový přírody ..." Nechápal jsem. Rozloučili jsme se, já popošel pár kroků, když jsem na stromě před sebou spatřil cedulku s nápisem: Nudistická pláž.


Zapůjčil jsem si s dovolením (vlastně bez dovolení) z Wikipedie:
Doubrava
, místně též nazývaná Doubravka, je řeka protékající okresy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Kutná Hora v České republice. Je levostranným přítokem Labe. Délka toku řeky činí 88,34 km.

Ve skalnatém údolí pod osadou Bílek se na konci soutěsky nazývané Koryto nachází 2,5 m vysoký vodopád, jehož průměrný průtok dosahuje 0,73 m³/s, což jej řadí mezi šest nejvodnějších vodopádů na území České republiky. Kromě tohoto tzv. Velkého vodopádu se výše proti proudu nalézají ještě dva menší. První z nich, zhruba 2 m vysoký vodopád, se nachází v samotné soutěsce. Druhý, jehož výška je okolo 1,5 m, se nalézá nad hlubokou tůní nazývanou Mikšova jáma.

Více ZDE.

17 (F16-6s)

18 (F20-10s)

19 (F32-30s)

20 (F29-25s)

21 (F25-30s)

22 (F20-10s)

23 (F20-10s)

24 (F20-10s)

25 (F25-30s)


Ještě jednou z fototoulky ... šel kolem mě klučík se starším pánem:
- "Dědo, nemrzne, nesněží, co je to tedy za přírodní úkaz, že jsou ty stromy na tom ostrově tak bílé?"
- "Ty stromy jsou jen posraný od těch kormoránů."
- "Dědo, takže to není přírodní úkaz?"
- "No, on to vlastně přírodní ůkaz je, ale ... takovej posranej úkaz."


Teď se mě chce čtenář zeptat, co znamená ten Ježek v kleci. Jak to s Doubravou souvisí? Vysvětlím. Údolí Doubravy, tak jak ho otevírá pomyslná brána v podobě kamenného mostu, uzavírá tento přírodní skvost opuštěné stavení s názvem Horní mlýn. Když jsem údolím Doubravy putoval poprvé, zachytil jsem na vratech tohoto stavení připnutý výstřižek z novin, na kterém bylo psáno: "Neustoupím, nechat se zastrašit by bylo zničující!" Ten nápis mě svým způsobem nadchnul. Výstřižek tam stále je, ačkoliv teď vypadá
takto. Ale vedle, na zdi, objevil se krásně namalovaný Ježek v kleci, a já byl, jako Foglarovec, samozřejmě opět nadšený:

26 (bez filtru; F5-1/100)


Co dodat závěrem? Možná krátký rozhovor s téměř tříletým synovcem Jiříkem, který mi tu v pokoji u psaní tohoto fotoblogu asistuje:

- "Líšo, můžu si půjčit kytalu?"
- "Ne, kytaru ne."
- "Líšo, a můžu si půjčit medvídka?"
- "Medvídka můžeš."
- "Tak jo. Pojď medvídku, já tě naučím hlát na kytalu."


A mně nezbývá, než se se svým čtenářem prostřednictvím několika obrázků z mé zahrady rozloučit. Tak jako vloni, i letos si pod zahradním altánkem pospíšil Krokus, neboli Šafrán:

Čtvrtek ... sobota ... pondělí a středa:

Jaro

Mějte hezký začátek jara ...


Jak už je uvedeno v článku, autorem textů psaných kurzívou + refrénu písně zmíněné v prvním odstavci nejsem já, nýbrž: Autorem textu písně "Spím v obilí" je V.Poštulka, autorem textu písně "Koukám jak celá země vstává" je Z.Rytíř. Informace o řece Doubravě jsou přebrány z Wikipedie. Tolik pro pořádek.



DOPLNĚNO:
V článku zmíněný Horní mlýn, který Údolí Doubravy zavírá/otvírá, prošel mým malým bádáním a já v jeho historii zjistil mnohé překvapivé. Něco málo z této smutné historie, včetně několika dobových obrázků naleznete ZDE.

Autor: Richard Horák | sobota 1.3.2014 20:21 | karma článku: 26.55 | přečteno: 1247x

Další články blogera

Richard Horák

Do boje proti dezinformacím se zbraní - kalkulačkou!

Na jisté sociální síti se před můj zrak dostala dezinformace ohledně elektronických plateb kartou. Tato lež mě tak pobavila, že jsem vytáhl kalkulačku a začal počítat. Pojďte počítat se mnou - do hospody!

25.11.2023 v 20:22 | Karma článku: 21.67 | Přečteno: 1227 | Diskuse

Richard Horák

Na český Grand Canyon kolem celé republiky (fotoblog)

Jako každý rok, i vloni jsem si koupil sedmidenní letní jízdenku na železnici a vyrazil na cesty bez cíle, kam dojedu, tam dojedu. Nehlídám dny, nehlídám čas, žádné plány, žádné kufry, jen co mám u sebe...

12.2.2022 v 11:58 | Karma článku: 29.52 | Přečteno: 801 | Diskuse

Richard Horák

Hřbitov starých vlaků (fotoblog)

aneb Když jdou vlaky spát - navždy. Téměř 30 fotografií z místa, kde vlaky čekají na své sešrotování. Tak trochu nostalgie, urbex, opuštěná místa, ale i zakázané ovoce...

8.1.2022 v 20:21 | Karma článku: 29.35 | Přečteno: 985 | Diskuse

Richard Horák

Můj nový kurz chlastání (lekce 1)

Úvodem se chci omluvit a hlavně čtenáře upozornit na to, že článek popisující skutečnou událost obsahuje nemálo vulgárních výrazů. Vzhledem k vážnosti situace je nechci zaměňovat lehčími synonymy.

4.12.2021 v 20:22 | Karma článku: 23.96 | Přečteno: 959 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Marek Trizuljak

Od prvního jarního dne k Velikonočním svátkům

Rovnodennost, první jarní den, úplněk a brzy poté velikonoční svátky. Obrazové dojmologie ... ... ...

28.3.2024 v 15:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Jaromír Šiša

Auto moto veteráni všude možně i jinde.

Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový živý život.

28.3.2024 v 10:03 | Karma článku: 32.45 | Přečteno: 1251 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXII. - Rokycany 12 - Jaro je tu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

28.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 13.84 | Přečteno: 124 | Diskuse

Martina Pazourová

Po dešti......

Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)

25.3.2024 v 23:00 | Karma článku: 12.39 | Přečteno: 212 | Diskuse

Veronika Foglová

Květná neděle 2024

Uteklo to jako voda, a svatopostní doba nám vstoupila do své závěrečné fáze - Svatého týdne, po němž nadejdou Velikonoce.

24.3.2024 v 15:21 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 154 | Diskuse
Počet článků 347 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1599


Byl: mladý, voják, hospodský, vnuk, koordinátor, Hamburčan, kuchař, číšník, záškolák, trhač švestek, maturant, vyskladňovač brojlerů, prodavač, ...

Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, antikvář, rocker, utopista, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...

Chce být: rytíř, ...

 

Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...