"Proč nechrápeš, vole?"
Jsem k tomu asi předurčen, proto se mi dějí "příběhy" i v noci:
Spím. Jsou tři hodiny ráno. Přímo před okny mé ložnice, na ulici, si alkoholem posilněný mladík usmyslí, že se zmocní kola. Mého kola. Patrně tím chce ohromit svou partu, zejména dívky. Snad chce konečně vystoupit ze schodu "každodenní masturbace" na schod "občasný pohlavní akt". Kdo ví. Přeji mu to, ze srdce. Přece je to krásné ...
A tak tento chlapec uchopí zámek, jímž je moje kolo uzamčené k velkému kovovému stojanu. Začne tím zámkem lomcovat, mlátit ... což mě (a celý barák, možná ulici) probudí. Dobelhám se k oknu zrovna ve chvíli, kdy zámek, k mému obrovskému podivu, povolí. Hoch ho odhazuje vítězně v dáli. Podepřu si na parapetu bradu a pozoruji, co se stane: Chlapec sedá na kolo a mohutně šlápne do pedálu - očekává dlouhou, rychlou, až divokou jízdu kupředu. Ovšem - mé kolo po několika centimetrech lehkého, krátkého pohybu zastaví, což mladík nečeká, padá kupředu, hrudníkem na řidítka, hlavou (už tak patrně dost praštěnou) se křápne o světlo, a jeho kulky pod tíhou (nejen) přirození dopadají na rám ... zkrátka - už i bez masturbace.
Na vysvětlenou: Své kolo zamykám dvěma zámky, jedním vepředu - ke stojanu, druhým uzamknu zadní kolo.
Pokračuji: Hošík leží na silnici vedle mého kola, svíjí se, a drží se obouruč mezi nohama. Rychle na sebe beru kalhoty, hledám klíče, a ve svém "fotrovském" pyžamovém nátělníku, aby byla vidět má silná, zlá, potetovaná paže, vybíhám ven. Samozřejmě ho nechci trestat, chci mu (za prvé) poskytnout první pomoc (pár facek na probrání je základ zdravovědy), a (za druhé) otevřít ten druhý zámek, aby se klučina mohl konečně projet. Na ulici nacházím už jen zbytek bandy, bez panice. Jeden z hrdinů ukazuje na postavu v dálce kulhavě utíkající (neměl jsem v pokoji rozsvěcet), a druhý, trochu více přiopilý, se jednou rukou stále popadá za břicho, druhou ukazuje na ležící kolo a hlaholí na celou ulici: "To kolo je furt zamčený, to je čůrák!"
A ’čůrák’ běží a kulhá a běží ...
Vracím se do postele, koukám informativně na telefon, kde se rozsvítí FCB-zpráva od kamarádky: "Proč nechrápeš, vole?"
Tečka za noční historkou dokonána.
Richard Horák
Do boje proti dezinformacím se zbraní - kalkulačkou!
Na jisté sociální síti se před můj zrak dostala dezinformace ohledně elektronických plateb kartou. Tato lež mě tak pobavila, že jsem vytáhl kalkulačku a začal počítat. Pojďte počítat se mnou - do hospody!
Richard Horák
Na český Grand Canyon kolem celé republiky (fotoblog)
Jako každý rok, i vloni jsem si koupil sedmidenní letní jízdenku na železnici a vyrazil na cesty bez cíle, kam dojedu, tam dojedu. Nehlídám dny, nehlídám čas, žádné plány, žádné kufry, jen co mám u sebe...
Richard Horák
Hřbitov starých vlaků (fotoblog)
aneb Když jdou vlaky spát - navždy. Téměř 30 fotografií z místa, kde vlaky čekají na své sešrotování. Tak trochu nostalgie, urbex, opuštěná místa, ale i zakázané ovoce...
Richard Horák
Můj nový kurz chlastání (lekce 1)
Úvodem se chci omluvit a hlavně čtenáře upozornit na to, že článek popisující skutečnou událost obsahuje nemálo vulgárních výrazů. Vzhledem k vážnosti situace je nechci zaměňovat lehčími synonymy.
Richard Horák
"Já nemám rád knihy." Tak jo...
"Tak zbytečnou věc, jako jsou knihy, nemám rád." Povídal jeden mladík slečně, když šli ze školy kolem mého antikvariátu. A já pro něj mám vzkaz:
Richard Horák
Ten blázinec už není nouzový, je normální?
Já jsem přizpůsobivej moula. Já se přizpůsobím všemu. Mně se, vážení, líbilo i na vojně. No a co? Proto mě taky vůbec nezajímá politika, já se vždycky nějak přizpůsobím. A proto ji taky obyčejně neřeším. Jenže teď...
Richard Horák
Stal se zázrak! Kupte si noviny...
aneb mé PF 2021 mým čtenářům. Začíná Nový rok, vracíme se zpátky do všedního života, do práce, před námi dalších 365 dní všedního koloběhu. Co s tím? Nic. Však někdy stačí jen čekat na autobus...
Richard Horák
Covid je válka, a válka není fér...
Krátké prohlášení knihkupce, antikváře, především k férovým protivirovým opatřením, které v neděli vstoupily v platnost.
Richard Horák
Jak jsme vraceli sto let ztracenou třídní knihu
FOTOBLOG - Jsem antikvariátník, knihkupec, říkají mi knihovník. A jako takový jsem mezi vykoupenými knihami objevil přes sto let starou třídní knihu. Že ji nezpeněžím, ale vrátím tam, kde vznikla, byla jasná volba...
Richard Horák
Má fotbalová kariéra
aneb "A co je to ten ofsajd?" Krátká, snad trochu humorná povídka o tom, když se někdo dostane tam, kde nemá co dělat. V tomto případě do fotbalového klubu. S nepatrně politickým epilogem...
Richard Horák
Za duchy do Sudet (fotoblog)
Je to na tobě, můj milý čtenáři, kolik duchů na následujících fotografiích uvidíš. Může to být pouze jeden, a nebo celá desítka. Záleží na tvém přání, které je nutno podpořit kouskem fantazie...
Richard Horák
Od toulavých řek (fotoblog)
Série toulavých fotografií od potoků, říček, řek, jejich pramenů, vodopádů, mostů. Od studánek, rybníků, jezer a přehrad. Fotografie z cest k nim, od nich, mezi nimi...
Richard Horák
Má železniční potulka
Jel jsem jedenácti vlaky. Jedenáct tras. Desetkrát jsem přesedal. Mám čtrnáctkrát štípnutou jízdenku ...
Richard Horák
A takovej to mohl bejt hezkej den ...
Další z mnoha pikantních mini povídek, které lze zažít zpoza, popřípadě před knihkupeckým pultem ...
Richard Horák
Dvě básně cudné
Ačkoliv vznikly tyto dvě básně v časovém rozmezí čtyř měsíců, obé začínají oslovením ... trochu mě to udivuje.
Richard Horák
Iva Bittová v Neratově (fotoreport)
aneb "Zabili, zabili, chlapa z Koločavy". Deset fotografií z květnového koncertu Ivy Bittové v kouzelném Neratovském kostele.
Richard Horák
Kronika hocha a dívky od Bobří řeky
aneb "Ze Sluneční zátoky do Františkových lázní". I přesto, že se autor článku považuje za "foglarovce", rád by se předem omluvil ostatním "foglarovcům", jejichž idyly se obsah textu jakkoliv dotkne.
Richard Horák
Povídky knihkupecké - tři plus tři
Tři a tři povídky prodavače z malého pultového knihkupectví, které sídlí v hale hlavního nádraží. Potřetí. Chtěl tomu osud, že titulek čtyřech z nich obsahuje jméno: Horák, Franta a Venca, Petr, Fjodor Michajlovič...
Richard Horák
Za pět dvanáct (fotoblog)
aneb V Čechách. Říkal jsem si: "Máš takového materiálu, že by si mohl udělat fotoblogů pět. Pojď, sedni si, a udělej alespoň jeden." Tady je.
Richard Horák
Nesmělí (malá "milostná" poezie)
Jednohubky - mé krátké básně, neskládám, nepíši, protože to neumím. Ten verš mě zkrátka v tu chvíli napadne. Sám.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 347
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1600x
Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, antikvář, rocker, utopista, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...
Chce být: rytíř, ...
Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.
Seznam rubrik
- Mé postřehy
- Obrazem
- Básně
- SDT - Skutečná demokracie teď!
- REFORMA (politický nucený úsek
- ... na padesát slov