Má železniční potulka
Toulat se člověk může za každého počasí. Letní slunečná potulka je samozřejmě nejhezčí, ale i tůra v hustém sněžení má své kouzlo. O něco horší je to ovšem za deště. Cesty jsou blátivé, pláštěnka omezuje pohyb, kapuce pro změnu výhled. Právě proto jsem se v jedné z deštivých sobot rozhodl pro putování vlakem. Byla to vlastně taková výzva - kolik se toho dá za jeden den, na celodenní jízdenku pro dva kraje (pardubický a hradecký), ujet.
Samozřejmě jsem mohl využít hned první vlak po půlnoci, a jezdit do další půlnoci - ujel bych toho více. Ale mým plánem nebylo honit rekordy, proto jsem se ráno dostatečně vyspal a v 8:40 jsem vyrazil spěšným vlakem z Pardubic do Hradce Králové.
První trasa mé cesty proběhla bez potíží (rozumějte - bez zpoždění), které na sebe ovšem nenechaly dlouho čekat. V jedné ze stanic mezi Hradcem Králové a Starkočí jsme čekali na jeden ze zpožděných protijedoucích vlaků, čímž se i náš (opět spěšný) vlak zdržel o třikrát tak dlouhý čas, který jsem měl ve Starkoči na přestup do (zase spěšného) vlaku na Broumov.
Vlak na Broumov ve Starkoči ale naštěstí čekal, a zpoždění cestou do Broumova vymazal. V Broumově na refýži jsem se vlastně jen otočil na podpatku, a nastoupil do té samé soupravy, kterou jsem přijel.
Ta mě sice (opět spěšně) vezla stejnou cestou zpátky, ale já z ní vystoupil již v Teplicích nad Metují, kde jsem nastoupil do malého osobního motoráčku směrem na Trutnov.
Následoval nejhezčí úsek mé vlakové potulky - Adršpach, tady není co dodávat. Polovina pláštěnkářů v této stanici vlak opustila, proto nás do stanice Trutnov střed dorazilo jen pár kusů. Očekávaná svízel ve výluce a náhradní autobusové dopravě na dráze Trutnov střed - Starkoč (rychlík s nádherným jménem Rozkoš) se nekonala.
Přípojný osobní vlak ve Starkoči, kde jsem se ten den ocitl podruhé, a ve které se má cesta vlastně křížila, opět vyčkával zpoždění, které logicky vzniklo tím, že se výjimečně nejelo po kolejích, ale po silnici. Ze Starkoče jsem popojel jednu zastávku - do Václavic, kde jsem hned přeskočil na osobní vlak mířící do Týniště nad Orlicí.
V Týništi jsem si naplánoval hodinovou pauzu na oběd, který proběhl v jedné, z nádraží krátce dostupné, restauraci s názvem Dělnický dům. Ten Burger byl fakt XXL.
Po této přestávce jsem vyrazil spěšným vlakem stejnou trasou dál - do Letohradu, kde jsem se krátce osvěžil ve vyhlášené nádražce (doporučuji) ...
... abych se hned posunul do Ústí nad Orlicí, kam nás opět díky výluce nedovezl osobní vlak se jménem Sněžník, nýbrž autobus. Tuto změnu jsem uvítal, poněvadž cestu kolem Lanšperku po kolejích znám, po silnici to pro mě bylo nové. Dvaceti minutové čekání na mou poslední železniční trasu jsem též uvítal a pozdravil se se Starou dámou, opuštěnou nádhernou železniční budovou, tím, že jsem si ji několikrát obešel, a oknama nahlédl do jejich krásných, ovšem prázdných a chátrajících prostor.
Rychlík Galán se poté již bezpečně postaral o můj návrat do Pardubic, kam jsem dorazil v 17:59.
Ta průvodčí, tuším ve vlaku z Hradce do Starkoče, se mě při kontrole jízdenky ptala, kam jedu. Odpověděl jsem, že jedu vlastně do Pardubic. Zeptala se mě, odkud tedy jedu, řekl jsem, že vlastně taky z Pardubic. Ale přes Hradec, Starkoč, Broumov, Teplice nad Metují, Trutnov, zase Starkoč, Václavice, Týniště nad Orlicí, Letohrad, Ústí n/O ... tedy - krátká rekapitulace:
Pršelo.
Jel jsem jedenácti vlaky.
Tedy - jedenáct na sebe navazujících tras.
Přestupoval jsem desetkrát.
Díky změnám průvodčích na trasách, mám čtrnáctkrát "štípnutou" jízdenku.
Vyjel jsem v 8:40.
Přijel jsem v 17:59.
Ujel jsem 331 kilometrů.
Celodenní jízdenka IREDO stála 160,- Kč.
To je 0,48 Kč na kilometr.
Už neprší.
Co dodat závěrem? Neměl jsem sebou žádný časopis, knihu, ani sluchátka, nic. Nejhezčí televize je zkrátka výhled z okna vlaku, za zvuku t-dn, t-dn ... t-dn, t-dn ...
Richard Horák
Do boje proti dezinformacím se zbraní - kalkulačkou!
Na jisté sociální síti se před můj zrak dostala dezinformace ohledně elektronických plateb kartou. Tato lež mě tak pobavila, že jsem vytáhl kalkulačku a začal počítat. Pojďte počítat se mnou - do hospody!
Richard Horák
Na český Grand Canyon kolem celé republiky (fotoblog)
Jako každý rok, i vloni jsem si koupil sedmidenní letní jízdenku na železnici a vyrazil na cesty bez cíle, kam dojedu, tam dojedu. Nehlídám dny, nehlídám čas, žádné plány, žádné kufry, jen co mám u sebe...
Richard Horák
Hřbitov starých vlaků (fotoblog)
aneb Když jdou vlaky spát - navždy. Téměř 30 fotografií z místa, kde vlaky čekají na své sešrotování. Tak trochu nostalgie, urbex, opuštěná místa, ale i zakázané ovoce...
Richard Horák
Můj nový kurz chlastání (lekce 1)
Úvodem se chci omluvit a hlavně čtenáře upozornit na to, že článek popisující skutečnou událost obsahuje nemálo vulgárních výrazů. Vzhledem k vážnosti situace je nechci zaměňovat lehčími synonymy.
Richard Horák
"Já nemám rád knihy." Tak jo...
"Tak zbytečnou věc, jako jsou knihy, nemám rád." Povídal jeden mladík slečně, když šli ze školy kolem mého antikvariátu. A já pro něj mám vzkaz:
Richard Horák
Ten blázinec už není nouzový, je normální?
Já jsem přizpůsobivej moula. Já se přizpůsobím všemu. Mně se, vážení, líbilo i na vojně. No a co? Proto mě taky vůbec nezajímá politika, já se vždycky nějak přizpůsobím. A proto ji taky obyčejně neřeším. Jenže teď...
Richard Horák
Stal se zázrak! Kupte si noviny...
aneb mé PF 2021 mým čtenářům. Začíná Nový rok, vracíme se zpátky do všedního života, do práce, před námi dalších 365 dní všedního koloběhu. Co s tím? Nic. Však někdy stačí jen čekat na autobus...
Richard Horák
Covid je válka, a válka není fér...
Krátké prohlášení knihkupce, antikváře, především k férovým protivirovým opatřením, které v neděli vstoupily v platnost.
Richard Horák
Jak jsme vraceli sto let ztracenou třídní knihu
FOTOBLOG - Jsem antikvariátník, knihkupec, říkají mi knihovník. A jako takový jsem mezi vykoupenými knihami objevil přes sto let starou třídní knihu. Že ji nezpeněžím, ale vrátím tam, kde vznikla, byla jasná volba...
Richard Horák
Má fotbalová kariéra
aneb "A co je to ten ofsajd?" Krátká, snad trochu humorná povídka o tom, když se někdo dostane tam, kde nemá co dělat. V tomto případě do fotbalového klubu. S nepatrně politickým epilogem...
Richard Horák
Za duchy do Sudet (fotoblog)
Je to na tobě, můj milý čtenáři, kolik duchů na následujících fotografiích uvidíš. Může to být pouze jeden, a nebo celá desítka. Záleží na tvém přání, které je nutno podpořit kouskem fantazie...
Richard Horák
Od toulavých řek (fotoblog)
Série toulavých fotografií od potoků, říček, řek, jejich pramenů, vodopádů, mostů. Od studánek, rybníků, jezer a přehrad. Fotografie z cest k nim, od nich, mezi nimi...
Richard Horák
A takovej to mohl bejt hezkej den ...
Další z mnoha pikantních mini povídek, které lze zažít zpoza, popřípadě před knihkupeckým pultem ...
Richard Horák
Dvě básně cudné
Ačkoliv vznikly tyto dvě básně v časovém rozmezí čtyř měsíců, obé začínají oslovením ... trochu mě to udivuje.
Richard Horák
Iva Bittová v Neratově (fotoreport)
aneb "Zabili, zabili, chlapa z Koločavy". Deset fotografií z květnového koncertu Ivy Bittové v kouzelném Neratovském kostele.
Richard Horák
Kronika hocha a dívky od Bobří řeky
aneb "Ze Sluneční zátoky do Františkových lázní". I přesto, že se autor článku považuje za "foglarovce", rád by se předem omluvil ostatním "foglarovcům", jejichž idyly se obsah textu jakkoliv dotkne.
Richard Horák
Povídky knihkupecké - tři plus tři
Tři a tři povídky prodavače z malého pultového knihkupectví, které sídlí v hale hlavního nádraží. Potřetí. Chtěl tomu osud, že titulek čtyřech z nich obsahuje jméno: Horák, Franta a Venca, Petr, Fjodor Michajlovič...
Richard Horák
Za pět dvanáct (fotoblog)
aneb V Čechách. Říkal jsem si: "Máš takového materiálu, že by si mohl udělat fotoblogů pět. Pojď, sedni si, a udělej alespoň jeden." Tady je.
Richard Horák
Nesmělí (malá "milostná" poezie)
Jednohubky - mé krátké básně, neskládám, nepíši, protože to neumím. Ten verš mě zkrátka v tu chvíli napadne. Sám.
Richard Horák
Jednohubky knihkupecké - podruhé
Čtyři povídkové "jednohubky" začnu tentokrát vyprávět přídechem humorným, abych je mohl zakončit v tónině zádumčivé, chcete li - vývarem pro duši ...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 347
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1600x
Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, antikvář, rocker, utopista, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...
Chce být: rytíř, ...
Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.
Seznam rubrik
- Mé postřehy
- Obrazem
- Básně
- SDT - Skutečná demokracie teď!
- REFORMA (politický nucený úsek
- ... na padesát slov