Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jednohubky knihkupecké - podruhé

29. 10. 2014 20:11:59
Čtyři povídkové "jednohubky" začnu tentokrát vyprávět přídechem humorným, abych je mohl zakončit v tónině zádumčivé, chcete li - vývarem pro duši ...

Dobrodružství elektrické (krátké ...

Pustil jsem se v našem nádražním knihkupectví do důkladného úklidu. Během této sanitace jsem objevil přístroj. Byl to starý přímotop. Chtěl jsem ho vyzkoušet, zda funguje, zda není na vyhození. Místo přístroje jsem ovšem vyhodil pojistky.

Stačí?
Ne?

... delší)

Asi dvacet minut mi trvalo, než jsem zjistil, že jističema v krámku elektřinu zpět nenahodím. Na informacích mi poradili, ať si zajdu do nové pizzerie, že takový problém už řešili. Z pizzerie mě poslali za panem výpravčím na první perón, který mě prý dovede do místnosti, kde jsou hlavní jističe. To udělal, ale náš jistič tam nebyl. Opět jsem se dostavil do okénka informací, kde jsem získal číslo na člověka, který by mi mohl poradit. Ten mi sdělil, že naše jističe jsou v kanceláři sekuriťáků, že jsou "všechny pěkně popsané", že to určitě nahodím. Dalších dvacet minut jsem hledal sekuriťáka, protože kancelář byla zamčená. Nakonec jsem ho našel. Vešli jsme do kanceláře, a on mi otevřel všechny skříňky se všema jističema na nádraží. Přede mnou se objevily stovky, možná tisíce všemožných jističů - od prvního jističe první lampy na prvním prodlouženém perónu, až po poslední jistič poslední žárovky v poslední kabince pánského WC. "Vše pěkně popsané." Začal jsem hledat - systematicky, postupně - samozřejmě (Murphyho zákon) z druhého konce, než kde byl náš jistič se skromným "pěkným popiskem": KNIHA

Už jsem nahozenej ...


Škytavka

Slečna si prohlíží knihu, a u toho škytá. Když škytne potřetí, zvedne hlavu a povídá mi:

- "Neznáte něco, co by mi od té škytavky pomohlo? Furt to nechce přejít."
- "Znám, ale neřeknu."
- "Proč ne?" Usměje se ...
- "Škytáte krásně."
- "No, děkuju."

Pokládám před ní jednoporcovku cukru a dodávám:

- "Ještě vás můžu přidusit, to prý taky pomáhá ..."
- "Vy jste zlatej ..." Ucedí slečna skrz další úsměv.
- "No jo, úplnej Aurum."

Přestávám dělat vážného. Smějeme se oba.

(Knížku si koupila. Škytat nepřestala.)


O "vobyčejným" životě

Sháním ubytování pro studentku VŠ. Cena do 5.000,- Kč. Kdyby jste o něčem věděli, dejte mi prosím echo ...

(Respektive: Přišel si ke mně v sedm ráno starý pán pro mapu našeho města. Ze zvyku se ho ptám, zda nechce poradit cestu. A on mi řekl, že "... má vnučku, která tu studuje vysokou školu, a na kolejích se jí nelíbí, a že tak raději dojíždí z Poděbrad každý den ráno dvě hodiny sem, a večer dvě hodiny zpátky, že se to tak ale nedá, a že se tedy vydal na vlastní pěst, v pět ráno vlakem z Poděbrad, jít po našem městě, pěšky, po hotelech, penzionech, ubytovnách, s pěti tisíci v kapse, aby pro svou vnučku našel slušné ubytování, kde bude moct po dobu svého studia bydlet, že jí to bude měsíčně platit, a že kdyby to byl býval věděl, že jsem před čtrnácti dny hledal podnájemnici, že by ji sem poslal, aby se mě zeptala, zda nemám volný pokoj, a že kdybych o něčem dalším ještě věděl, nebo se dověděl, že mi nadiktuje telefonní číslo, ať mu zavolám.")

Myslím teď na toho starého pána, který opustil na jeden den babičku a Poděbrady, aby v Pardubicích pěšky obcházel hotely, zda mu někde ubytují vnučku. Nejprve mě napadlo slovo "naivita". Ale hned potom mě došla slova: "rodina, láska, dědeček". Nejraději bych mu nabídl druhý pokoj svého bytu a sám spal na balkóně, ale začíná zima, já už jsem postarší, a občas mě zebou nohy. Ne, teď vážně - ten člověk mě dojal. Tohle je život. "Obyčejnej", ryzí, život.


Kompromis

Byl jsem k nim zády, ale viděl jsem je odrazem ve výloze. Stáli proti sobě, a dívali se navzájem do očí.
Najednou řekl:

- "Musíš bejt furt tak strašně uvědomělá?! Nemůžeš bejt občas trochu ... (a naznačuje rukama něco jako ’odvázaná’)?"

Ona mu ihned odpovídá:

- "A ty musíš bejt neustále jen ... (a naznačuje rukama něco jako ’odvázaný’)?! Nemůžeš bejt občas trochu uvědomělej?"

Stojí proti sobě, netuší, že si jejich rozhovor získal mou pozornost. Dívám se na ně ve skle. Odrazem. Ona - nádherná holka. Krásný pár. Stojí proti sobě tak blízko, že se téměř dotýkají špičkami nosů. Stojí tam pěknou chvíli. Několik desítek sekund, možná minutu, dvě. Hledí si z očí do očí. Ve skle vidím, že ta nevšední scéna zaujala už více lidí v hale, když oba dva ve stejnou chvíli vyhrknou:

- "Ne!"

Políbí se.
A odcházejí.
Spolu.
Do hospody.
Hledat kompromis.


(Přeju jim, ať ho najdou.
A vám hezkej podzimek.)

Autor: Richard Horák | středa 29.10.2014 20:11 | karma článku: 10.95 | přečteno: 314x

Další články blogera

Richard Horák

Od toulavých řek (fotoblog)

Série toulavých fotografií od potoků, říček, řek, jejich pramenů, vodopádů, mostů. Od studánek, rybníků, jezer a přehrad. Fotografie z cest k nim, od nich, mezi nimi...

25.2.2017 v 20:11 | Karma článku: 30.51 | Přečteno: 1428 | Diskuse

Richard Horák

Má železniční potulka

Jel jsem jedenácti vlaky. Jedenáct tras. Desetkrát jsem přesedal. Mám čtrnáctkrát štípnutou jízdenku ...

23.4.2016 v 20:11 | Karma článku: 24.71 | Přečteno: 798 | Diskuse

Richard Horák

A takovej to mohl bejt hezkej den ...

Další z mnoha pikantních mini povídek, které lze zažít zpoza, popřípadě před knihkupeckým pultem ...

17.10.2015 v 20:11 | Karma článku: 19.46 | Přečteno: 586 | Diskuse

Richard Horák

Dvě básně cudné

Ačkoliv vznikly tyto dvě básně v časovém rozmezí čtyř měsíců, obé začínají oslovením ... trochu mě to udivuje.

25.8.2015 v 20:32 | Karma článku: 17.48 | Přečteno: 518 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Martin Jaroš

Na pozítří...

Kolegyně mi právě přeje "šťastnou urnu" ! ;) Nakonec, právě v čase voleb, proč si nedopřát trochu toho Švejkovského nadhledu?

20.10.2017 v 14:07 | Karma článku: 3.27 | Přečteno: 110 | Diskuse

Daniel Tomáš

Těžká křivda

Tak jsem si minulý týden zašel na pivko s kamarádem Jardou, se kterým jsem dlouhých devět let navštěvoval základní školu a později i jeden semestr vysoké školy, než mi bylo doporučeno, abych se akademické půdě obloukem vyhýbal...

20.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 14.95 | Přečteno: 436 | Diskuse

Dita Jarošová

Říjen v sametu...

Letošní podzim se stal samet doslova hitem, a je vskutku proč! Tak předně- na dotekově vrcholně příjemný a nositelný, nemluvě o nadčasovosti, i baroko na něho pělo ódy. Neptejte se mne na barvy, asi všechny jsou krásné...

19.10.2017 v 21:37 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 101 | Diskuse

Ladislav Marek

Osud

''Dixit autem illi diabolus: Si Filius Dei es, dic lapidi huic ut panis fiat. Et respondit ad illum Jesus: Scriptum est: Quia non in solo pane vivit homo, sed in omni verbo Dei." (Lk 4; 3 - 4)

18.10.2017 v 9:55 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 150 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Jak sis... všiml, ale bylo už pozdě

Miluju rukavičky. Miluju rukavičky na jemné ručce ženy. Miluju doteky rukavičkou. Proč jen se mi líbí zrovna tohle? Jak s tím mám teď žít?

18.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.07 | Přečteno: 186 | Diskuse
Počet článků 336 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1563


Byl: mladý, voják, hospodský, vnuk, koordinátor, Hamburčan, kuchař, číšník, záškolák, trhač švestek, maturant, vyskladňovač brojlerů, prodavač, ...

Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, rocker, utopista, Sklípkan, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...

Chce být: rytíř, ...

 

Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.


 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.