Iva Bittová v Neratově (fotoreport)
- Půjdeme poděkovat Ivě za úžasný zážitek?
- Tak jo.
Stojím před Ivou Bittovou, dívám se jí do očí, lehce se ukloním, a říkám:
- Víte, já dnes viděl opravdovou Ivu Bittovou - na vlastní oči!
Ona s úsměvem pohotově reaguje:
- Ano, ještě žiju.
- Žijete krásně. Děkuji.
Plný kostel, mráz po zádech, slzy. Úžasné ...
VŠECHNY FOTOGRAFIE LZE
ROZKLIKNOUT.
O akcích v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Neratově jsem napsal již několik článků. Pokud by se čtenář chtěl podívat do minulosti tohoto kouzelného místa, nechť v mém blogu vyhledá starší texty, které nesou v titulku slovo Neratov. Stojí za to.
Avizovaný byl sólo koncert Ivy Bittové, avšak ...
S Ivou bylo domluveno, že nebudeme akustický koncert příliš rušit cvakáním fotoaparátů. Toho jsem se držel, fotografoval jen minimálně, a především, když Iva zrovna nehrála. Proto jsem velmi šťastný, že se podařila následující fotografie. Pro fotografa je to velmi příjemné, když se mu umělec podívá ve správnou chvíli do objektivu. A kór, když se mu do objektivu podívá Iva Bittová. Děkuju!
"Zabili, zabili,
chlapa z Koločavy.
Řekněte hrobaři ..."
Na tzv. houslovém koncertě toto nikdo nečekal. Zpíval celý, až na pár posledních volných míst, obsazený kostel. Přiznám se - kromě mě. Já jen seděl, poslouchal tu nádhernou píseň, a k mrazu, který mi běhal po zádech, mi vyhrkly i slzy do očí. Nikolu Šuhaje mám doma v knihovně nejen v češtině, ale i v němčině (své druhé rodné řeči) - tak moc mám ten příběh rád. Iva Bittová tuto píseň zakončila výkřikem "krá krá". Úžasné ... a ještě jednou - díky.
"Kráká starý havran
krákat nepřestane
dokud v Koločavě
živý chlap zůstane ..."
Epilog
Neratov, opuštěný kostel na Vrchní Orlici, horská chata v Bartošovicích v Orlických horách. Pohraničí. Sudety. Drsný kraj, drsný mrav. Obec zela prázdnotou, když jsme čekali na paní správcovou, která nám do kopce spěchala chatu otevřít. V celé chatě jen my dva. V celé obci, jen my dva, já a holka. Po zbytek večera jsme vzali zavděk široko daleko jedinou, zhruba dva kilometry vzdálenou, otevřenou hospodou, kterou nám poradila milá paní správcová. Dokonce nás osobně kousek doprovodila, měla to cestou.
Spalo se krásně, a vytrvale. Až před polednem nás probudil zvuk cirkulárky. Sprcha, zuby, uklidit, sbalit, a zpět do hospody na oběd. Cestou ovšem potkáváme paní správcovou, jde proti nám, od hospody, s doprovodem, její krok zdá se jaksi veselý, řekněme "s lehkostí vláčný". Ve chvíli, kdy nás vidí a pozná, roztáhne ruce a křičí: "To jsou ti moji, to jsou ti moji dva!" Milé.
Pohraničí. Sudety. A v neděli tam platí, jak říká pan farář z nedaleka:
"Kostel,
hospoda
a postel."
Richard Horák
Do boje proti dezinformacím se zbraní - kalkulačkou!
Na jisté sociální síti se před můj zrak dostala dezinformace ohledně elektronických plateb kartou. Tato lež mě tak pobavila, že jsem vytáhl kalkulačku a začal počítat. Pojďte počítat se mnou - do hospody!
Richard Horák
Na český Grand Canyon kolem celé republiky (fotoblog)
Jako každý rok, i vloni jsem si koupil sedmidenní letní jízdenku na železnici a vyrazil na cesty bez cíle, kam dojedu, tam dojedu. Nehlídám dny, nehlídám čas, žádné plány, žádné kufry, jen co mám u sebe...
Richard Horák
Hřbitov starých vlaků (fotoblog)
aneb Když jdou vlaky spát - navždy. Téměř 30 fotografií z místa, kde vlaky čekají na své sešrotování. Tak trochu nostalgie, urbex, opuštěná místa, ale i zakázané ovoce...
Richard Horák
Můj nový kurz chlastání (lekce 1)
Úvodem se chci omluvit a hlavně čtenáře upozornit na to, že článek popisující skutečnou událost obsahuje nemálo vulgárních výrazů. Vzhledem k vážnosti situace je nechci zaměňovat lehčími synonymy.
Richard Horák
"Já nemám rád knihy." Tak jo...
"Tak zbytečnou věc, jako jsou knihy, nemám rád." Povídal jeden mladík slečně, když šli ze školy kolem mého antikvariátu. A já pro něj mám vzkaz:
Richard Horák
Ten blázinec už není nouzový, je normální?
Já jsem přizpůsobivej moula. Já se přizpůsobím všemu. Mně se, vážení, líbilo i na vojně. No a co? Proto mě taky vůbec nezajímá politika, já se vždycky nějak přizpůsobím. A proto ji taky obyčejně neřeším. Jenže teď...
Richard Horák
Stal se zázrak! Kupte si noviny...
aneb mé PF 2021 mým čtenářům. Začíná Nový rok, vracíme se zpátky do všedního života, do práce, před námi dalších 365 dní všedního koloběhu. Co s tím? Nic. Však někdy stačí jen čekat na autobus...
Richard Horák
Covid je válka, a válka není fér...
Krátké prohlášení knihkupce, antikváře, především k férovým protivirovým opatřením, které v neděli vstoupily v platnost.
Richard Horák
Jak jsme vraceli sto let ztracenou třídní knihu
FOTOBLOG - Jsem antikvariátník, knihkupec, říkají mi knihovník. A jako takový jsem mezi vykoupenými knihami objevil přes sto let starou třídní knihu. Že ji nezpeněžím, ale vrátím tam, kde vznikla, byla jasná volba...
Richard Horák
Má fotbalová kariéra
aneb "A co je to ten ofsajd?" Krátká, snad trochu humorná povídka o tom, když se někdo dostane tam, kde nemá co dělat. V tomto případě do fotbalového klubu. S nepatrně politickým epilogem...
Richard Horák
Za duchy do Sudet (fotoblog)
Je to na tobě, můj milý čtenáři, kolik duchů na následujících fotografiích uvidíš. Může to být pouze jeden, a nebo celá desítka. Záleží na tvém přání, které je nutno podpořit kouskem fantazie...
Richard Horák
Od toulavých řek (fotoblog)
Série toulavých fotografií od potoků, říček, řek, jejich pramenů, vodopádů, mostů. Od studánek, rybníků, jezer a přehrad. Fotografie z cest k nim, od nich, mezi nimi...
Richard Horák
Má železniční potulka
Jel jsem jedenácti vlaky. Jedenáct tras. Desetkrát jsem přesedal. Mám čtrnáctkrát štípnutou jízdenku ...
Richard Horák
A takovej to mohl bejt hezkej den ...
Další z mnoha pikantních mini povídek, které lze zažít zpoza, popřípadě před knihkupeckým pultem ...
Richard Horák
Dvě básně cudné
Ačkoliv vznikly tyto dvě básně v časovém rozmezí čtyř měsíců, obé začínají oslovením ... trochu mě to udivuje.
Richard Horák
Kronika hocha a dívky od Bobří řeky
aneb "Ze Sluneční zátoky do Františkových lázní". I přesto, že se autor článku považuje za "foglarovce", rád by se předem omluvil ostatním "foglarovcům", jejichž idyly se obsah textu jakkoliv dotkne.
Richard Horák
Povídky knihkupecké - tři plus tři
Tři a tři povídky prodavače z malého pultového knihkupectví, které sídlí v hale hlavního nádraží. Potřetí. Chtěl tomu osud, že titulek čtyřech z nich obsahuje jméno: Horák, Franta a Venca, Petr, Fjodor Michajlovič...
Richard Horák
Za pět dvanáct (fotoblog)
aneb V Čechách. Říkal jsem si: "Máš takového materiálu, že by si mohl udělat fotoblogů pět. Pojď, sedni si, a udělej alespoň jeden." Tady je.
Richard Horák
Nesmělí (malá "milostná" poezie)
Jednohubky - mé krátké básně, neskládám, nepíši, protože to neumím. Ten verš mě zkrátka v tu chvíli napadne. Sám.
Richard Horák
Jednohubky knihkupecké - podruhé
Čtyři povídkové "jednohubky" začnu tentokrát vyprávět přídechem humorným, abych je mohl zakončit v tónině zádumčivé, chcete li - vývarem pro duši ...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 347
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1600x
Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, antikvář, rocker, utopista, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...
Chce být: rytíř, ...
Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.
Seznam rubrik
- Mé postřehy
- Obrazem
- Básně
- SDT - Skutečná demokracie teď!
- REFORMA (politický nucený úsek
- ... na padesát slov