Letní miniatury

VERŠEM A OBRAZEM - Ovlivněn obrázky, napsal jsem ke každému opět pár řádků - z ducha, chuti, či paměti ...

Rád snídám. Pečivo přímo z pekárny. Když jsem na jedné cestě z noční služby, právě vstříc pekárně, fotil pole slunečnic, propojil jsem v krátkém verši jejich i svou snídani ...

k ránu
od obzoru
přilétá pamlsek

čerstvý
a křupavý
sluneční paprsek

(prý se to jen říká, že slunečnice každý den otáčí svou hlavu za sluncem - ale já tomu věřím)

Už od dětství ve mně pouliční lampy a lucerny probouzí pocit tajemna. Sedící na patníku, jsem kolikrát čekal, až se rozsvítí. Tato působí trochu hororově. Však proč ne ...

mám rád
když se rozhoří
a můj stín
natolik zpitvoří

až se v něm poznám

Omlouvám se, v této části nebudu originální. Při pohledu na nápis ve fotografii mám v hlavě krátký text písně od Psích Vojáků s názvem Hotel. Zkrátka musím ...

je hrozný spát v hotelu
někde u moře
v cizí zemi

dole čeká chlap
až mu to zaplatíš

(Filip Topol)

Ačkoliv nejsem klasickým světoběžníkem, občas mě přepadne chuť jet, ztratit se a třeba i nesmyslně křižovat domovinu. Trasu ať udává náhoda ...

jen se tak rozjet
bez cíle startu

pro nový směr
losovat kartu

(eso - sever, král - jih, dáma - západ, spodek - východ)