Krylonoce 2011 (fotoblog)
V Kolíně jsem přestupoval naposledy, když jsem jezdil na Čáslavské letiště v zeleném mundůru. I přesto, že jsem patřil k posledním, kteří prošli základní vojenskou službou, už je to pěkná řádka let. Ovšem nádraží se nezměnilo, stále tak trochu retro. Vnímám to pozitivně. Jen bufet v rohu, kde se vždy točil vynikající protivínský Platan, je v rekonstrukci.
Lokálka mě převezla z kutnohorského hlavního nádraží do stanice Kutná Hora - město. Odsud jsem se s vrozenou orientací vydal hledat kulturní dům Lorec. Věděl jsem ovšem, že se nachází přímo vedle pivovaru - ten najdu vždycky!
Za pivovarem je krásný rybník, asi brčálník. A za ním fotbalové hřiště SPARTY Kutná Hora, vedle kterého stojí Lorec. Dorazil jsem akorát. Po krátkém plzeňském osvěžení u baru v zadní části sálu jsem se přesunul na místo vedle otevřeného okna.
Jako první vystoupil, k mé radosti, Petr Lutka. Tvroba tohoto písničkáře, jehož hudební minulost sahá až do 70. let minulého století, zní v mém pokoji poměrně často. Vůbec mám rád písničkáře, kteří se točili kolem hudebního sdružení Šafrán - Jarda Hutka, Dáša Andrtová-Voňková, Petr Lutka, Vladimír Merta, a další. Každý z těchto muzikantů je pro mě doslova legendou. Petra Lutku jsem v neděli viděl poprvé.
Povídala mamka, že tě dobře zná,
jenom chodíš, hlavu nosíš výše, než se má
prý máš černý oči a minulost též
jestli je to všechno pravda, půjdu, to mi věř
Kdysi Jiří Černý ve své recenzi charakterizoval Petrův styl takto: „A jak se smál a křenil, tak i zpíval. S přibližnou intonací, udýchaným tempem, škobrtavým rytmem, ale tak vesele, ach, vesele! Žádnou podobnou metodu proudového zpěvu jsem po Lutkovi už nikdy nepoznal.“
Poté se na jevišti objevil Vašek Koubek. O tomto umělci jsem toho napsal už hafo. Třeba TADY, nebo ZDE. Je tam snad všechno, tak nechám hovořit obrázky ...
Říká se že holky časem
budou všechny stejný
říká se že láska není
láska prostě není
říká se že osud můžeš
dáti klidně všanc
a přitom stačí jen
tik tak tik tak tik tak
předběhnout svůj stín
tik tak tik tak tik tak
spadnout do hodin
Na tomto místě bych se rád zmínil o člověku, který má celou tuto akci na triku - Pepa Nos. Netřeba představovat - že je země kulatá, to ví přece už každý.
Vystoupení tohoto písničkáře mi ten den ušlo. Nezoufám ale, před několika dny jsem si Pepu Nose nenechal ujít v nedaleké Chrudimi, při koncertě v rámci loutkového festivalu. Dovolím si tedy jednu fotku z open air ...
Neváhejte a navštivte vystoupení tohoto písničkáře, až se objeví někde u vás. Uslyšíte mimozemšťany. Uvidíte stojku. Uslyšíte mnoho trefných, vtipných, ale i zádumčivých písní.
Na této písničkářské sešlosti, nejen k uctění památky Karla Kryla, nemohl chybět jeho bratr Jan Kryl. Recitoval, vyprávěl, odkazoval, zpíval písně své i písně svého bratra.
Podzim a zima osmdesát devět
Nám měli namalovat nový cíl
Já vylez z nory jako starý medvěd
A nadějí se celý rozzářil
Však rychle spadly růžové mé brýle
V nočníku z rukou sem se probudil
Kam zmizel si můj bratře Karle Kryle
Proč takhle brzy si nás opustil.
Hádanka - Který psavec je na dalším obrázku? Recitoval básně. Velmi příjemně. Moderátor celého odpoledne Jan Šinágl prozradil, že s oblibou bloguje ...
Pak přišla! Musím se doznat - poznal jsem ji minulý rok na festivalu v Trutnově. Pouze jsem probíhal undergroundovým stanem, z vedlejšího výčepního stanu, když jsem zmerčil její zpěv, její optimistické vzezření, její energii, náboj, čistotu vyjádření. Pěna spadla, pivo zteplalo. Nehnul jsem se z místa dokud nedozpívala. Chvíli poté jsem jí potkal za stanem, zrovna odcházela, Magor ji nesl futrál s kytarou, z kterého mi na požádání vylovila svoje CD. Od té doby hltám její písně, nejen z kotoučku, ale i historické nahrávky z její rakouské emigrace a mnoho dalších písní, textů a rozhovorů. Já se snad nebojím říct, že ji jako umělkyni miluji - Dáša Vokatá!
Zazněla spousta historek o kamarádství s Karlem Krylem. Například jak se s Dášou v jejím vídeňském bytě Karel předháněl, kdo má lepší novou píseň. Odpověďí na Karlovu píseň "Děkuji" je Dášin song s názvem "Děkuji s Karlem Krylů".
Děkuji
pane ti
s Karlem Krylů
v objetí
Děkuji, děkuji,
lásku ti
slibuji
Děkuji anděli,
že jsi mi
neutek'
zemdlelý děkuji
za lásku
za skutek
Hodně často se ve vyprávění objevovalo i jméno římskokatolického kněze, básníka a teologa Jana Anastáze Opaska (též zvaného Opat chuligán), dlouholetého blízkého přítele Dáši Vokaté a Karla Kryla.
Smutná byla zmínka o pohřbu tohoto velikána: "Síň byla plná politiků a dalších velikánů. My, přátelé Karla Kryla, jsme museli zůstat venku. Děkuji s Karlem Krylů jsme mu tedy šli zahrát k hrobu, ale i odtamtud jsme byli vyhozeni, blížil se průvod ..."
Zlaté náramky já nechci
nesnáším cetky všech bab
na mém těle ať se blejská
pořádný chlap
Karlovu píseň "Lásko" zpíval spolu s Dášou každý v sále. A mně přeběhl mráz po zádech.
Pár zbytků pro krysy
na misce od guláše
milostné dopisy
s partií mariáše
Před cestou dalekou
zpocený boty zujem
a potom pod dekou
sníme když onanujem
Lásko
zavři se do pokoje
Lásko válka je holka moje
s ní se miluji
když noci si krátím
Lásko slunce máš na vějíři
Lásko dvě třešně na talíři
ty ti daruji
až jednou se vrátím
Dášo děkuji a snad brzo, brzičko, nashle ...
Když na festivalu objevím novou, pro mě zatím neznámou, kapelu, která mě osloví, která se mi zalíbí, jsem maximálně spokojen. Na této akci se o takové překvapení postarala Lucie Nosová (LIght) se svou kapelou Lisopea. V jejím zpěvu je strhující bigbítový drajf, který podle mého ve folku sedí (jak zadek na hrnec). Autorka vynikajících textů je sama Lucie. Už jsem měl sice bundu na sobě, byl jsem na odchodu ... ale nakonec jsem zůstal. A rád!
Tak to jsem nečekal
že zatřeseš mou zemí
že mě vejpůl přerazíš
To jsem nečekal
že když tě políbím
tak přijdu o rty
Tak to jsem nečekal
že když tě obejmu
vvrátím se bezruký
Tak to jsem nečekal
že ztratím korunu
i království
Určitě musím zmínit i skvělého energického flétnistu Míru Balána (PEAce). Jeho pohyb po pódiu baví. Jeho prožívání hudby dostává. Jeho rytmus sedí.
Třetí částí kapely je kytarista, klávesista - Dušan Lapáček (SOul). Lisopeo díky, velké díky! Lucie ještě jednou ...
Hlavním "tahounem" večera byla Marta Kubišová. Já jsem byl ale už na cestě domů. Vlakem přes Kolín.
Autory textů psaných kurzívou jsou zmínění písničkáři.
Až kliknete na KARMU, můžete kliknout i na jeden z nabízených odkazů:
Petr Lutka - oficiální webové stránky
Václav Koubek - oficiální webové stránky
Jan Kryl - oficiální webové stránky
Dáša Vokatá - oficiální webové stránky
- záznam koncertu z devadesátých let - Berlín
Lisopea - oficiální webové stránky
Pepa Nos - oficiální webové stránky
Richard Horák
Do boje proti dezinformacím se zbraní - kalkulačkou!
Na jisté sociální síti se před můj zrak dostala dezinformace ohledně elektronických plateb kartou. Tato lež mě tak pobavila, že jsem vytáhl kalkulačku a začal počítat. Pojďte počítat se mnou - do hospody!
Richard Horák
Na český Grand Canyon kolem celé republiky (fotoblog)
Jako každý rok, i vloni jsem si koupil sedmidenní letní jízdenku na železnici a vyrazil na cesty bez cíle, kam dojedu, tam dojedu. Nehlídám dny, nehlídám čas, žádné plány, žádné kufry, jen co mám u sebe...
Richard Horák
Hřbitov starých vlaků (fotoblog)
aneb Když jdou vlaky spát - navždy. Téměř 30 fotografií z místa, kde vlaky čekají na své sešrotování. Tak trochu nostalgie, urbex, opuštěná místa, ale i zakázané ovoce...
Richard Horák
Můj nový kurz chlastání (lekce 1)
Úvodem se chci omluvit a hlavně čtenáře upozornit na to, že článek popisující skutečnou událost obsahuje nemálo vulgárních výrazů. Vzhledem k vážnosti situace je nechci zaměňovat lehčími synonymy.
Richard Horák
"Já nemám rád knihy." Tak jo...
"Tak zbytečnou věc, jako jsou knihy, nemám rád." Povídal jeden mladík slečně, když šli ze školy kolem mého antikvariátu. A já pro něj mám vzkaz:
Richard Horák
Ten blázinec už není nouzový, je normální?
Já jsem přizpůsobivej moula. Já se přizpůsobím všemu. Mně se, vážení, líbilo i na vojně. No a co? Proto mě taky vůbec nezajímá politika, já se vždycky nějak přizpůsobím. A proto ji taky obyčejně neřeším. Jenže teď...
Richard Horák
Stal se zázrak! Kupte si noviny...
aneb mé PF 2021 mým čtenářům. Začíná Nový rok, vracíme se zpátky do všedního života, do práce, před námi dalších 365 dní všedního koloběhu. Co s tím? Nic. Však někdy stačí jen čekat na autobus...
Richard Horák
Covid je válka, a válka není fér...
Krátké prohlášení knihkupce, antikváře, především k férovým protivirovým opatřením, které v neděli vstoupily v platnost.
Richard Horák
Jak jsme vraceli sto let ztracenou třídní knihu
FOTOBLOG - Jsem antikvariátník, knihkupec, říkají mi knihovník. A jako takový jsem mezi vykoupenými knihami objevil přes sto let starou třídní knihu. Že ji nezpeněžím, ale vrátím tam, kde vznikla, byla jasná volba...
Richard Horák
Má fotbalová kariéra
aneb "A co je to ten ofsajd?" Krátká, snad trochu humorná povídka o tom, když se někdo dostane tam, kde nemá co dělat. V tomto případě do fotbalového klubu. S nepatrně politickým epilogem...
Richard Horák
Za duchy do Sudet (fotoblog)
Je to na tobě, můj milý čtenáři, kolik duchů na následujících fotografiích uvidíš. Může to být pouze jeden, a nebo celá desítka. Záleží na tvém přání, které je nutno podpořit kouskem fantazie...
Richard Horák
Od toulavých řek (fotoblog)
Série toulavých fotografií od potoků, říček, řek, jejich pramenů, vodopádů, mostů. Od studánek, rybníků, jezer a přehrad. Fotografie z cest k nim, od nich, mezi nimi...
Richard Horák
Má železniční potulka
Jel jsem jedenácti vlaky. Jedenáct tras. Desetkrát jsem přesedal. Mám čtrnáctkrát štípnutou jízdenku ...
Richard Horák
A takovej to mohl bejt hezkej den ...
Další z mnoha pikantních mini povídek, které lze zažít zpoza, popřípadě před knihkupeckým pultem ...
Richard Horák
Dvě básně cudné
Ačkoliv vznikly tyto dvě básně v časovém rozmezí čtyř měsíců, obé začínají oslovením ... trochu mě to udivuje.
Richard Horák
Iva Bittová v Neratově (fotoreport)
aneb "Zabili, zabili, chlapa z Koločavy". Deset fotografií z květnového koncertu Ivy Bittové v kouzelném Neratovském kostele.
Richard Horák
Kronika hocha a dívky od Bobří řeky
aneb "Ze Sluneční zátoky do Františkových lázní". I přesto, že se autor článku považuje za "foglarovce", rád by se předem omluvil ostatním "foglarovcům", jejichž idyly se obsah textu jakkoliv dotkne.
Richard Horák
Povídky knihkupecké - tři plus tři
Tři a tři povídky prodavače z malého pultového knihkupectví, které sídlí v hale hlavního nádraží. Potřetí. Chtěl tomu osud, že titulek čtyřech z nich obsahuje jméno: Horák, Franta a Venca, Petr, Fjodor Michajlovič...
Richard Horák
Za pět dvanáct (fotoblog)
aneb V Čechách. Říkal jsem si: "Máš takového materiálu, že by si mohl udělat fotoblogů pět. Pojď, sedni si, a udělej alespoň jeden." Tady je.
Richard Horák
Nesmělí (malá "milostná" poezie)
Jednohubky - mé krátké básně, neskládám, nepíši, protože to neumím. Ten verš mě zkrátka v tu chvíli napadne. Sám.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 347
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1600x
Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, antikvář, rocker, utopista, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...
Chce být: rytíř, ...
Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.
Seznam rubrik
- Mé postřehy
- Obrazem
- Básně
- SDT - Skutečná demokracie teď!
- REFORMA (politický nucený úsek
- ... na padesát slov